John Maynard Keynes věřil, že rozpory kapitalismu lze harmonizovat. Byl pokládán za ekonoma, jenž svou teorií překonal Marxovu tezi, že uhlazení rozporů kapitalismu je vždy jen dočasné. Rozepře mezi keynesiány a marxisty trvají dodnes a odrážejí se v současných tahanicích kolem sociálního státu

James O´Connor v knize Fiskální krize státu názorně ukázal, jak nutně soukromý sektor potřebuje stát na to, aby mu zajistil větší odbyt, aby mu garantoval zisky investicemi do infrastruktury atd. Po nějaké době se ale peníze, které udržují stát v chodu, spotřebují a vyčerpají. Proto přichází liberalismus se zadržováním růstu mezd, deflační politikou a zapřáhnutím státu do služeb velkokapitálu v ještě větší míře. Nižší příjmy státní kasy jsou nahrazovány levnými úvěry, dodávkami zboží z nízkonákladových zemí a finančními inovacemi. Jak to končí, jsme po převratu pocítili na vlastní kůži i my. Rostoucí nerovnost napomáhá vypuknutí krize a stálou hrozbou se stává nezaměstnanost.