Veřejnost jistě překvapily posuny v tom, se sděluje divákům Česká televize. Hnutí ANO Andreje Babiše mělo dlouho problémy se dostat přes pětiprocentní hranici, která je branou pro vstup do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Dnes už dávno přelezlo pomyslnou hranici deseti procent, která by mu zajišťovala příslušnost k elitním hráčům na české politické scéně. Podle České televize už před volbami obsazuje druhou příčku v žebříčku „volebního potenciálu“.
Fotogalerie: - Komunisté v Mostě
Systematický dvouměsíční vzestup ANO je spojený s uplatněním „volebního potenciálu“ v médiích a zejména v České televizi. Nevadí mi, že se výzkum koná po telefonu, to lze zvládnout a předností takové formy je rychlost, nevýhodou nedostatek osobního kontaktu s respondentem. Projekt sice sliboval 1200 respondentů a nakonec jich není ani 800. Ale i to by se dalo tolerovat. Ale co je neodpustitelným prohřeškem proti objektivitě je to, že se nekriticky pracuje s faktorem nerozhodnutých voličů. Oč jde, prozradil Jakub Kajman ve svém článku Slasti a strasti volebního potenciálu (Respekt 1. 10. 2013).
Psali jsme:
Autor tam dovozuje, že radikální strany (například KSČM) mají nejstabilnější voličské jádro, nejrozhodnutější sympatizanty. Jestliže se započítávají hlasy pro strany, které volič zvažuje v dalším pořadí, zvýhodňuje to strany, které loví nejvíce mezi nerozhodnutými a nemají stabilní jádro podpory: to je především Babišovo hnutí ANO, dále Schwarzenbergova a Kalouskova formace TOP 09 a po politickém masakru dnes i ODS. Kajman ukazuje, že váha takzvaných umírněných voličů oproti radikálním v takzvaném volebním potenciálu stoupá. Není se co divit, sečteme-li všechny hlasy ve volebním potenciálu, je to minimálně 130%. Nemyslím si také, že volební účast bude tak vysoká (v řádu přes 70%), jak deklarují autoři výzkumu. To samozřejmě výsledné proporce také ovlivní.
Nelze vyloučit, že posunování pravdy, které naznačuje Jakub Kajman, bylo už v základu projektu volebního potenciálu a má ovlivnit výsledek voleb. V českých volbách od roku 1990 nikdy nebyla taková míra falsifikace jako v těchto volbách, ale ani vevolbách 2006 a 2010 se agentury nevyznamenaly. Přitom rozhození politických a hodnotových preferencí jako důsledek dlouhiodobé frustrace občanů je v současné době takového druhu, že výsledek pro jednotlivé strany je nejistý. Razance prezentování volebního potenciálu má vychýlit i pozice jiných agentur se solidnější metodikou a spolehlivějšími sítěmi respondentů. Uvidíme. Jediný prognózovatelný výsledek je ten, že s výsledkem voleb nebude spokojen nikdo.
_profil_top.jpg)
PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloslav Ransdorf
