Koller v něm reagoval na úvahy ministra zahraničních věcí Luboše Zaorálka o možném využití naší armády při ukrajinské krizi. Zdá se, že pan ministr se odhodlal k nesnadnému úkolu, totiž trumfnout v politické iracionalitě Karolínu Peake.

Během Kollerova hodnocení se mi vybavilo, jak Václav Havel prohlašoval, že jsme militaristický stát, a jak Miroslav Vacek popisoval až dětinský úžas téhož Havla, když se dověděl, co všechno armáda může a má- kromě obrany republiky- zajišťovat. Například v případě živelní pohromy byla schopná zabezpečit evakuaci obyvatel, postarat se o nouzové zásobování, zajistit náhradní dopravní služby atd., což prokázala i při katastrofě na Dunaji roku 1965, která postihla 54000 lidí. Dnešní armáda by to nedovedla.  

Martin Koller popsal stav a možnosti naší armády tak, že by dokázala po dobu jednoho týdne bránit jeden kraj. Pak by i to málo zkolabovalo. Armáda není dokonce schopna bránit české energetické a strategicky důležité objekty. Není infrastruktura, nejsou vycvičení lidé, nejsou zálohy, není munice. Armáda ČR má desetinu stavu ČSLA z roku 1989. Vlastní sice západní zbraně, ale už na ně nemá vycvičené zálohy, je nevýkonná, neakceschopná, použitelná jen zlomkovitě na mise v zahraničí.

Tak to budou mít Rusové nahnáno.