Ničemné banality za miliardy

Vedle toho, že nejsme schopni peníze utratit, tak současně řadu z nich utrácíme za nepotřebné věci. Příkladem toho jsou tzv. měkké projekty, tedy různá nesmyslná školení s honosnými názvy, kde posluchači slyší ničemné banality za mnoho tisíc na hodinu. O těchto neužitečných, ba dokonce škodlivých programech se nemluví. Občas se jako nesmyslné projekty prezentuje třeba výstavba golfového hřiště, ale to je proti tomu trvalá hodnota, která má alespoň nějaký potenciál přitáhnout turisty a někoho zaměstnat. Utrácení času na nudných školeních nic přinést nemůže.

ROP Střední Čechy bezchybný

Asi si někdo řekne, že jsem drzý. Sedím v kriminále v souvislosti s dotacemi z EU a poučuji. ROP Střední Čechy, který jsem vedl, byl nedávno auditem, zadaným EU, vyhodnocen jako operační program s takřka nulovou chybovostí, byl tak nejlepší z celé republiky a nebude vracet ani korunu. To, že díky tomu sedím ve vězení, je výrazem jisté zvrhlosti, která u nás panuje. Toto nepíši, abych se hájil, ale abych se podělil o zkušenosti, jak jsme se snažili smysluplně využít peníze z EU.

Co potřebují lidé

Prvním naším krokem byla změna priorit. Snažili jsme si odpovědět na otázku, co potřebují obyvatelé kraje nejvíce. Zjistili jsme, že největší problém je nedostatek školek, mnoho škol ve špatném stavu, zanedbané nemocnice, silnice samé díry, zanedbaná centra měst a zchátralé památky, či zanedbaná území po ruské armádě. Přenastavení priorit se muselo projednat i v Bruselu. Zvlášť školky a nové domovy seniorů, komisařům připadaly zbytečné, ale na racionální argumenty nakonec kývli. Pak jsme si stanovili doplňkové priority, jako třeba cyklostezky a veřejná sportoviště.

Zmírnit megalomanii

Změnili jsme zásadně parametry dotací. Předně jsme na každou pořizovanou věc stanovili celkový finanční limit. Třeba na školku v obci do pěti tisíc obyvatel mohl žadatel dostat maximálně 7 milionů. U obce do deseti tisíc pak třeba 12 mil. Žadatel od začátku věděl, co si má nechat vyprojektovat. Naším cílem bylo nutit žadatele uvažovat racionálně a eliminovat megalomanské projekty. Tak se díky tomu dostane na mnohem více žadatelů.

Kontrola nákladů

Dále jsme začali posuzovat ekonomickou efektivitu vlastního projektu s tím, že větší šanci dostat dotaci měli žadatelé s hospodárněji nastavenou žádostí. Pak nastoupil proces kontroly projektu z pohledu obvyklosti cen. Prakticky na každém projektu jsme zjistili nadhodnocení od 3 – 10 %. Žadatel pak dostal dotaci jen do výše ceny obvyklé. Za tři roky dělal rozdíl ¾ miliardy, a tak tyto prostředky mohli dostat další zájemci.