Přečetl jsem si reakci pana ministra Vojtěcha, na vyhlášení stávkové pohotovosti ze strany odborů ve zdravotnictví. Hned v úvodu jsem se dočetl, jak vzrostly platy ve zdravotnictví a o kolik procent. A jak bude růst platů pokračovat i v dalších letech. Už při čtení této věty mi hlavou proběhly všechny ty sliby o navyšování platů ročně o 10%, sliby o možné výsluze atd. Jsem dlouholetý pracovník ve zdravotnictví, a zažil jsem víc slibů než skutků.
Slib potěší, ale realizace nepřichází. Zatím mi přijde, že logika je podřízena heslu, není nutné “hasit”, co zrovna “nehoří”, že?! Zdravotnictví má obrovský personální problém. Ale systémově to nějak stále nefunguje. Každý zkušený zdravotník s praxí, který odejde z oboru, je obrovskou ztrátou pro celé zdravotnictví.
Úvah o tom, proč se do zdravotnictví nikdo nehrne, bylo napsáno již také mnoho. Jisté je, že velká zodpovědnost, nutnost celoživotního vzdělávání, fyzická a psychická náročnost a nízké finanční ohodnocení, jsou fakta. Jenže dle statistických údajů zveřejňovaných ministerstvem se máme dobře. A ty průměrné platy !!! Nádhera !!! Reakce občanů, nepracujících ve zdravotnictví, po přečtení uvedených ministerských faktů je tedy logicky jediná. Co pořád MY zdravotníci chceme, o takových platech se přeci většině lidí může jen zdát!! Ale realita je jiná, pane ministře. Pokud odpracujete POUZE svůj fond pracovní doby, nikdy nedosáhnete vašich průměrů. Ale kdo ze zdravotníků si může dovolit odpracovat POUZE svůj fond pracovní doby? Téměř nikdo. Téměř každý jeden zdravotník, velmi často, nahrazuje hodinami nad rámec fondu pracovní doby dovolené či nemoci. A stále častěji se stává, že je tímto způsobem řešen i “záskok” za neobsazené pracovní místo. Takže suma sumárum, přesčasové hodiny zvedají finanční částku na výplatní pásce. Vždy jsem si dělal srandu a svým kolegům tvrdil, že za ty hodiny navíc půjdu o to dřív do důchodu. Jenže, to bych byl v důchodu po dvaceti letech praxe. Jediný závěr z prohlášení pana ministra a pana premiéra je, že v očích veřejnosti jsme stále ti nespokojení, i když bereme takové peníze. Udělat mylný mediální obrázek o zdravotnících, je tak snadné...
Mgr. David Redl
Cestou úspor jsme se dostali na samé dno možností. Další úspory už vedou k absurditám, kdy nakupujeme tak levné zdravotnické zboží v aukcích, že daných produktů (kvůli kvalitě) spotřebujeme víc, a tudíž se dostaneme na vyšší celkové ceny, než stál původní prostředek. Ten ovšem v aukci neuspěl, protože byl jen o pár korun dražší…
Nakupujeme do nemocnic běžné prostředky, které díky svému určení pro zdravotnictví, musí mít “certifikáty pro zdravotnictví”, a jejich cena díky tomu závratně vzroste. Je třeba chránit pacienty používáním kvalitních pomůcek, to rozhodně, ale nad některými finančními rozdíly člověk až žasne. A zmiňuji to hlavně v souvislosti s finančním ohodnocením zdravotníků.
Ozdravení situace ve zdravotnictví je nepochybně spojeno s odměňováním. Nejdřív zabraňte tomu, aby vám odcházeli zkušení zdravotníci, vytvořte jim adekvátní pracovní podmínky s jasnou hierarchií zdravotních povolání a adekvátně je odměňte. Zaveďte nekomplikovaný a jednotný systém vzdělávání a nebudete muset řešit nedostatek nově příchozích zájemců o práci v resortu. Pokud bude zaměstnání ve zdravotnictví lukrativní s přesně daným vnitřním řádem, věřte, že o zájemce nebude nouze.
(převzato z Profilu)
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
