Český prezident pronesl silná slova o ochotě bránit zemi se zbraní v ruce. Premiér zase varoval před ruskou hrozbou, která je podle něj jednou “za humny” a podruhé má přijít “za čtyři až za šest let”. Taková rétorika vyvolává otázku, zda jde o reálnou analýzu bezpečnostní situace, nebo jen o cynickou hru se strachem občanů?

Česká vláda se v posledních měsících intenzivně snaží přesvědčit veřejnost, že válečný konflikt je téměř nevyhnutelný. Média, provázaná s politickou elitou, neúnavně opakují, že musíme být připravení. Místo racionální debaty o bezpečnostní strategii a diplomacii slyšíme silácké řeči o nutnosti “vzít zbraň do ruky”.

Podobné výroky neslouží k uklidnění situace, ale spíše k vytváření atmosféry strachu a poslušnosti. Pokud se lidé bojí, snáze přijmou vyšší výdaje na zbrojení, další omezení svobod a možná i budoucí povolávací rozkazy.

Ano, bezpečnostní situace ve světě se zhoršuje. Ale tvrdit, že Česká republika je přímo ohrožena ruskou invazí, je lživá. Česká armáda je součástí NATO, nejsme izolovaný stát, který by si musel sám hlídat hranice. Rusko rozhodně nemá kapacity na další rozsáhlou akci a rozhodně nemá zájem o nás! 

Pokud navíc premiér tvrdí, že nebezpečí přijde za šest let, znamená to, že je bezpečnostní hrozba předvídatelná. A jestliže je předvídatelná, není důvod k panice, ale k racionálnímu strategickému plánování.

Proč tedy politici neustále zvyšují napětí? Odpověď je jednoduchá, strach je mocný nástroj. Když jsou lidé vystrašení, přestanou řešit vlastní problémy, třeba inflaci, drahotu, špatné fungování zdravotnictví nebo korupční kauzy. Místo toho se zaměří na údajného vnějšího nepřítele a nechají politiky dál vládnout bez skutečné odpovědnosti.

Připomeňme si, jaké byly reakce na podobné výroky v minulosti. Když přišla pandemie, vyvolávali strach z viru. Dnes je hlavním strašákem válka.