V posledních letech jsme svědky nebezpečného trendu, sport a kultura, dvě oblasti, které by měly sloužit ke spojování lidí, se stávají nástroji politických her. Válka na Ukrajině a napjaté mezinárodní vztahy přispěly k atmosféře, v níž se z původu nebo národnosti stává důvod k ostrakizaci bez ohledu na osobní postoje jednotlivců. Z tohoto vývoje se stal moderní hon na čarodějnice, který ohrožuje samotnou podstatu otevřené a svobodné společnosti.

Bývalý hokejový brankář Dominik Hašek patří k nejhlasitějším zastáncům názoru, že „sport je a vždy bude součástí politiky“. Volá po vylučování ruských sportovců ze soutěží a kritizuje každého, kdo se vůči nim odmítá vymezit. Jenže právě Hašek sám v minulosti působil v ruské KHL a z tamních peněz tehdy žádné morální dilema necítil. Tato náhlá změna postoje, která přichází až s vlnou veřejné nevole vůči Rusku, působí přinejmenším rozporuplně. Je otázkou, zda jde o opravdový názorový vývoj, nebo jen o přizpůsobení se atmosféře doby.

Podobný osud potkal i kulturu. Operní pěvkyně Anna Netrebko zpívá po celém světě, v New Yorku, Miláně, Tokiu, a přesto jí bylo zakázáno vystoupit v České republice. Důvod? Její ruský původ a dávná spolupráce s ruskými kulturními institucemi. Ačkoliv se veřejně distancovala od války, nestačilo to. Z původu se stala vina a z umění politika.