Definice

Národní zájmy jsou výrazem skutečnosti, že se národy vždy nacházejí někde mezi rozkvětem a zánikem. Proto také existují „jen“ dva přirozené, všem zemím společné, národní zájmy: bezpečnost a blahobyt. Jejich dosahování se však odehrává v rozdílných podmínkách.

Do každodenní politiky se oba přirozené národní zájmy přímo promítnou ve chvíli, kdy země musí reagovat na určitou výzvu, jako je například evropský zákaz vlastnictví zbraní pro občany a hledat takovou odpověď, která nejvíce prospěje bezpečnosti a hospodářskému rozvoji národa. Úlohou národní elity je proto „přeložit“ cíl bezpečnosti a blahobytu národa do konkrétních rozhodnutí v konkrétních situacích. Ještě před pár měsíci jsme mohli slyšet tvrzení, že národní perspektiva je překonaná. Dnes zní tento názor zoufale naivně a zastarale. 

Způsob a cíl uskutečňování národních zájmů se opírá o hodnotový systém každé společnosti. Hodnoty dokazují kupříkladu naší odlišnost od jiných kultur. Samozřejmě jde i v islámské společnosti o bezpečnost a blahobyt. Ale způsoby uskutečňování těchto přirozených zájmů jsou odlišné od našich, protože jsou odvozené od zcela jiných hodnot.

Realisté a hodnoty

Důležité je to, že jakkoliv velkolepé hodnoty samy o sobě nedokážou zabezpečit prostor pro svou existenci. Ani ta nejvzletnější pojednání o jejich významu nezmění nic na tom, že je možné podle nich skutečně žít teprve v závětří bezpečných hranic a ve stabilní společnosti.

Ano, malá část společnosti si může dovolit všeobjímající idealistické postoje. Ty však v politice, kam by měli mít přístup pouze dospělí, nemají co dělat. Určitou míru idealismu si může společnosti dovolit jen tehdy, když se většina společnosti chová realisticky a postará se o bezpečnost a blahobyt země. Právě to je úloha politiky.