Stát by se měl především chovat jako řádný hospodář, neboť hospodaří se státními prostředky, které patří nám všem. Všechny vyšší výdaje a dotace státu by měly být spravedlivě, na základě finančních rozvah a analýz, posouzeny a následně přerozděleny. Za jednotlivá rozhodnutí by pak automaticky měl být zodpovědný příslušný manažer (premiér, ministr, státní úředník). Takto ale nevystupovali členové minulé vlády Bohuslava Sobotky. To, že se tito vrcholní politici nechovali jako řádní hospodáři, potvrzují zveřejněné závěry kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu, která byla zaměřena na vyplácení státních dotací neziskovým organizacím. Zpětně se jednalo o roky 2015 a 2016. Výstupy z kontroly poukazují na skutečnost, že v rámci vyplácených dotací neziskovým organizacím byly zjištěny rozdíly mezi rozpočtovým informačním systémem a rozborem financování ve výši přesahující tři miliardy korun. Nejzávažnější pochybení byly zjištěny na Ministerstvu vnitra (ministr Milan Chovanec za ČSSD), dále na Ministerstvu pro místní rozvoj (ministryně Karla Šlechtová, nominovaná za ANO), na Ministerstvu životního prostředí (ministr Richard Brabec za ANO) a na Ministerstvu zemědělství (ministr Marian Jurečka za KDU-ČSL). Vrcholovým dohledovým manažerem byl mimo premiéra Bohuslava Sobotky i ministr financí (v té době Andrej Babiš za ANO). 

Úředníci z NKÚ prověřili dotace rozdělené Úřadem vlády ČR na jednotlivá ministerstva a porovnávali je s rozborem financování neziskových organizací, které si nechal Úřad vlády ČR vypracovat externí firmou. V roce 2015 činil rozdíl 2,19 miliardy korun a v roce 2016 se rozdíl pohyboval kolem jedné miliardy korun. Rozdíly byly zjištěny i v centrální evidenci dotací, kde bylo shledáno, že zde nebyly zaznamenávány všechny povinné informace o poskytnutých dotacích. Za velmi závažný nedostatek bylo označeno to, že více než polovina kontrolovaných příjemců dotací navíc nedodržela podmínky nutné pro udělení dotací. Jako jednu z možných příčin kontrolní zpráva uvádí, že v Radě vlády pro neziskové organizace bylo v té době nominovaných více zástupců neziskového sektoru než zástupců státu, čímž měli rozhodující vliv na obsahu strategických materiálů, na jejímž základě byly dotace přidělovány. Jako další negativní faktor je uváděn, že jednotlivá ministerstva a jejich úředníci mezi sebou moc nekomunikovali a nepředávali si potřebné informace, jako např., zda jednotliví žadatelé nežádali o podporu na stejný projekt u jiného resortu.  

Jenom pro dokreslení situace okolo dotací neziskovým organizacím uvedu jejich počet. V našem státě je zaevidováno okolo 130 tisíc neziskových organizací, které v roce 2017 dostaly od státu dotace ve výši 18 miliard korun. Do kategorie neziskovek spadají nejen nadace, nadační fondy a obecně prospěšné společnosti a církevní organizace, ale i sdružení a spolky, jako například Sokol, zahrádkáři, rybáři, včelaři, myslivci apod. Stát a obce využívají neziskovky zejména v sociálních službách a při vzdělávání.