Téměř od samého začátku panovala nespokojenost s novou demokracií, ale všechny návrhy na větší participační práva byly zpočátku vládnoucí liberální elitou zamítnuty. Demokratické hnutí však v roce 1869 vedlo v kantonu Curych k vypracování ústavy s mnohem rozsáhlejšími participativními právy. Byl přijat nový soubor práv spojených s přímou demokracií, jako je občanská iniciativa a (dobrovolné) lidové referendum. Všeobecné hlasovací právo však bylo stále omezeno a ženy byly z rozhodovacího procesu vyloučeny.

Nová curyšská ústava sloužila jako inspirace k podobným změnám směrem k přímé demokracii v ostatních kantonech i na federální úrovni. Na konci století již bylo součástí švýcarské reprezentativní demokracie několik důležitých nástrojů přímé demokracie, kterými jsou:

- Občanská iniciativa (1891): Celé voličstvo rozhoduje o menšinové iniciativě, která byla navržena a započata skupinou občanů a podepsána (v současnosti) nejméně 100.000 občanů (2% voličstva).