Já bych si dovolil na začátek popřát hezké dobré ráno právě dámám. Jak paní ministryně připomněla, že je 8. března, jak všichni pamatujeme, tak Mezinárodní den žen. A paní ministryně, když jsme projednávali na výboru pro vzdělávání, tak na konci, když prošly ty naše pozměňovací návrhy, tak říkala, že doufá, že 8. března to bude jinak. Že to bude hezký den. Tak si myslím, že si zaslouží růžičku. Řekl bych, že růžička někdy hold je pichlavá, tak budu pichlavý také. (Potlesk)
Nebudu zatím pichlavý hned od začátku, až později. Pustím se do té zpravodajské zprávy.
Vláda předložila návrh zákona Poslanecké sněmovně 17. června 2016. Zástupce navrhovatele je samozřejmě Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Návrh zákona byl v 1. čtení přikázán k projednání výboru pro vědu a vzdělání. Druhé čtení návrhu proběhlo na 35. schůzi v listopadu 2016, třetí čtení návrhu zákona se konalo 18. ledna 2017.
V závěrečném hlasování se pro návrh zákona vyslovilo 130 poslanců ze 167 přihlášených; 17 poslanců bylo proti zákonu, který teď projednáváme. Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona Senátu 13. února tohoto roku, lhůta pro projednání v Senátu končí 15. březnem 2017. Dne 14. března Organizační výbor přikázal senátní tisk projednat výboru pro vzdělávání v Senátu.
V Poslanecké sněmovně bylo k návrhu přiloženo několik pozměňovacích návrhů – nutno říct, že žádný neprošel. O tom, jaký je obsah toho zákona, myslím velice podrobně paní ministryně mluvila. Samozřejmě se jedná především o financování škol. Nebudu číst všechno, nebo nebudu ani opakovat to, co tady řekla paní ministryně, myslím, že to řekla velice pečlivě, velice podrobně. A je nepochybné, že současné financování škol je nejenom poddimenzované, ale je také špatné v tom, že nejsou na školách stejného typu stejné podmínky. Dovolil bych si připomenout, že mimořádně nespravedlivé je, řekněme, nepedagogické zajištění škol. To myslím, že neexistuje nikde v civilizovaných zemích, že by všechnu práci od bezpečnosti až po knihovnu dělali učitelé. A tak dál, atd., o tom jistě nemá cenu mluvit, ale paní ministryně to připomenula.
Takže k tomu obsahu už se nebudu samozřejmě blíže nějak vyjadřovat. Řeknu ještě jenom to, že ten návrh přesto, že míří k jisté spravedlnosti ve financování, tak má jistá úskalí. Těmi úskalími je především to, že mnohem větší pravomoc získává Ministerstvo školství při financování na jednotlivých školách do jednotlivých krajů. Což je jistě dobře, ale může to být také samozřejmě špatné. Protože se to centralizuje.
Druhá věc je, že celá ta změna je velmi úzce spjata s příslušnými prováděcími vyhláškami, se stanovením normativů, se stanovením peněz, které do toho kterého segmentu školství půjdou. Mnoho ředitelů, kteří se k tomu vyjadřovali v poslední době, a kteří jistě i vám, i nám, své názory sdělovali, tak se obávalo toho, aby jim ty navrhované předpisy skutečně pomohli. Hlavně se ředitelé obávali třeba naplněných škol, aby se nelegalizoval stav, kdy některé školy jsou poloprázdné a těmi pozměňovacími návrhy, aby najednou se nelegalizovalo to, že je ve třídě 15 žáků. Já to nechci v tuhle chvíli kritizovat, nechci to zpochybňovat. Myslím si, že ta změna financování je namístě a že je třeba skutečně k ní spěchat, protože už je teď možná pozdě.
Takže závěrem bych si dovolil říct to, že po projednání ve výboru pro vzdělávání jsme dospěli k tomu, že jsme projednali i tři pozměňovací návrhy. Ony byly ve skutečnosti tři. První pozměňovací návrh se týkal toho, o čemž už mluvila paní ministryně, že se do zákona vkládá preambule zabývající se tím, že vzdělávání a výchova navazuje na křesťansko-židovsko-antické tradice, tak, jak ho navrhl pan senátor Papoušek. Druhý pozměňovací návrh se týkal jisté úpravy ve školském zákoně, která se zabývá přijímáním, nebo přijímacím řízením, podmínkami přijímacího řízení cizinců. Tam ten výklad nebyl úplně jasný. Nebylo zřejmé, jestli se to týká cizinců, nebo jestli se to týká i lidí žijících dlouhodobě v zahraničí. Tam jsme si dovolili jenom drobné úpravy, že by jisté úpravy při přijímacím řízení se netýkaly lidí, nebo žáků, kteří nejsou občany České republiky.
A třetí pozměňovací návrh se týkal povinné maturity z matematiky. Já předpokládám, že ještě ve všeobecné rozpravě se k tomu budu moci vyjádřit, ale nutno říct, že ten stávající stav je v současné době vyhovující a dává velký prostor každému jednotlivci a v profilové části i ředitelům škol. Rozhodně to není nic pro matematice. To bych rád zdůraznil a budu to tady dneska ještě říkat několikrát. Matematiku považuji za mimořádně důležitý, skvělý, krásný předmět. Sám jsem maturoval na matematickém gymnáziu a jsem ten poslední, který by měl cokoli proti kvalitní výuce matematiky. Spíš ten pozměňovací návrh míří proti té povinnosti, než proti výuce matematiky.
Takže to byly pozměňovací návrhy. Poslední moje věta se týká toho, že pozměňovací návrhy byly ve výboru pro vzdělávání všechny přijaty. Byly přijaty tak, že pět členů výboru hlasovalo pro pozměňovací návrhy, nikdo nebyl proti a tři členové výboru se zdrželi.
To je v tuto chvíli všechno ve zprávě za výbor pro vzdělávání.
Mgr. Jiří Růžička
- BPP
- 1. místopředseda Senátu
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
