Šlo o návrh, na kterém jsem s odborníky na tuto problematiku a později i s dalšími kolegy z oblasti sociální politiky pracovala téměř tři roky. O návrh, a to chci jasně a nahlas zdůraznit, který by ani v nejmenším neohrozil žádného slušného a poctivého člověka, který prokazatelně potřebuje od státu finanční sociální pomoc. Naopak, mnohým z těchto lidí by naše změna zákona pomohla v podobě vyšší finanční podpory v okamžicích nouze.

Náš návrh zákona by také samozřejmě nijak nepoškodil ty občany, kteří z objektivních důvodů nemohou pracovat, tedy naše seniory či zdravotně postižené. Tento návrh byl čistě zacílen na ty osoby, které sociální dávky vědomě zneužívají, nepracují a nehledají si práci, ačkoli pracovat mohou, podvádí naše úřady a všechny slušné a pracovité občany, kteří je dlouhodobě a nedobrovolně financují.

Co se týče hlavních cílů, principů našeho návrhu a změn, které by přinesl:
Především se jedná o zvýšení adresnosti a oprávněnosti vyplácení příslušných sociálních dávek a minimalizaci objemu jejich neoprávněného vyplácení.
Dále by vnesl do systému nepojistných sociálních dávek pravidla, řád a spravedlnost a omezil by na naprosté minimum možnost jejich zneužívání. Které je zároveň neomluvitelným zneužíváním veřejných prostředků, tedy peněz poctivě pracujících daňových poplatníků.
Ukončení nemravné praxe tzv. obchodu s chudobou a boj proti rozšiřování stávajících - a proti vzniku nových - tzv. vyloučených lokalit.