V reakcích našich politiků na pařížské drama jsme slyšeli všechno možné. Soustrast, solidaritu a podporu Francii, proklamace o evropských hodnotách, nebo svalování viny na imigranty, na Merkelovou, na Obamu, Putina…….

Co mně v nich ale absolutně chybělo, byla představa, jak se bude Česká republika proti podobným útokům bránit a jaká opatření pro to naše vláda udělá. Považuji totiž za zřejmé, že se dříve nebo později „hněv Islámského státu“ obrátí i k nám.

Dnes je také evidentní, že se v případě nebezpečí islámského terorismu nemůžeme spoléhat na ochranu mezinárodního společenství, dokonce ani na NATO, jehož jsme členy. Již před časem šéf NATO Stoltenberg rázně odmítl možnost použití sil NATO pro zastavení ilegální imigrace. Právě ta je ale největším ohrožením Evropy od druhé světové války. Zdá se, že NATO má zcela jiné cíle než obranu svých členských států v Evropě. Ve skutečnosti NATO, prostřednictvím svého členského státu, Turecka, naopak Islámský stát podporuje. Zbraněmi, logistikou, ale i ekonomicky. Západní aliance sice údajně bombarduje islamistické cíle, ale nikdo již nebombarduje kilometrové fronty kamionů, které vezou ukradenou ropu z Iráku do Turecka. Tam ji nakupují firmy ze zemí EU, a tím sponzorují teroristy z ISIL.

S obranou proti islámskému terorismu si budeme muset pomoci sami

Pro nás to znamená, že si s obranou proti islámskému terorismu budeme muset pomoci sami. Určitě ale ne hloupým pokřikováním „ Islám v ČR nechceme“ na náměstích. Všichni ti Konvičkové, Černochové, Lidinští, Okamurové a další svými exhibicemi a vyvoláváním strachu a hysterie zájmům našeho národa naopak spíše škodí. Na druhé straně mu nepomáhá ani „islámská a imigrantská pátá kolona v Čechách“, například ministr Dienstbier, který chce přivést do Čech 30.000 imigrantů ročně nebo pan Schwarzenberg nadšený ze zániku tradičních evropských národů a vzniku jakéhosi euroarabskoafrického „všenároda“. Naopak.