Jedná se o další z „geniálních tahů“ a politického mistrovství Miroslava Kalouska. S nulovým potenciálem vlastní pidistrany dokázal kolem sebe semknout blok dalších poražených z parlamentních voleb, včetně ODS, a postavit je proti vítězi těchto voleb, hnutí ANO.
Ztrácí tím především ODS, která jako jediná z těchto stran měla reálnou šanci podílet se v příštím čtyřletém období na moci. Její předseda Petr Fiala se však opakovaně vymezil vůči ANO a jeho předsedovi Babišovi a několikrát také odmítl jednání o funkční většinové koalici. Nelze se proto divit, že ANO hledala podporu pro svoji vládu jinde. Že ji našla u tak různorodých politických formací jako je KSČM a Okamurovo SPD je jiná věc, ale stejně tak jen a jen „zásluha“ Fialovy zarputilosti. Politika je, jak známo, umění možného. A když ve volbách strana získá pouze třetinu hlasů v porovnání s jejich vítězem, tak není, podle mne, v pozici stavět si ultimativní požadavky.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.




