Reprezentuji klub hnutí Úsvit v zahraničním výboru sněmovny a působím jako expert hnutí na otázky zahraniční politiky. Snažil jsem se cíleně formulovat smysluplnou zahraniční politiku, vycházející z programových zásad Úsvitu. Vzhledem k diplomatickým zkušenostem ze zemí islámského světa jsem se podle stejných zásad snažil formulovat i přístup k problému imigrantů a soužití s narůstajícím počtem muslimů v České republice.

Tato snaha se mně bohužel jeví nadále jako bezpředmětná, poté co předseda našeho hnutí zvulgarizoval vzájemné soužití na nákup kebabů a místo snahy o bezproblémové soužití propaguje nesmyslné, nic nepřinášející, pouze hluboce urážlivé, akce jako venčení prasátek kolem mešit, či provokativní obnažování tamtéž. Takový přístup, včetně základní premisy, že muslimové jsou a priori netolerantní, a proto je správné oplácet jim stejnou mincí, je přímou cestou do pekla hořících měst, jak je známe ze západní Evropy. Popravdě, s takto šílenou strategií směrem k muslimům doposud pravděpodobně nepřišel žádný jiný politický subjekt v žádné jiné zemi.

Není to ale bohužel zdaleka jediný exces Tomia Okamury, který devalvuje snahu všech, kteří se podílejí na zahraniční politice hnutí Úsvit.