Plánované výdaje státu přesáhly bezprecedentní výši 2 biliony Kč. Do voleb šla vládní koalice s kolovrátkem, že naše vláda brutálně zadlužila tuto republiku. Paradoxně to opakuje stále dokola, což je teď při pohledu na výkon ministra financí hodně úsměvné.

A jaká je pravda? V roce 2013, kdy jsme resort přebírali, byl dluh sektoru vládních institucí ve výši 44,4 % HDP. Když jsme odcházeli, bylo to 41,9 % HDP. A to navzdory tomu, že jsme vládli v období největší zdravotnické krize v historii této republiky, během které jsme byli nuceni přistoupit k bezprecedentním restriktivním opatřením a masivní pomoci lidem, živnostníkům, firmám. Podařilo se nám tak udržet nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii a podařilo se nám udržet i sociální smír. Právě sociální smír se za současné vlády již hroutí a nárůst nezaměstnanosti bude následovat.

Za celou historii České republiky měli přebytkové rozpočty jen tři ministři financí. Byl to Václav Klaus, Andrej Babiš a já. Ministr Stanjura zatím jen ukázal, že rozpočet pořádně ani neumí sestavit.

Jak ve své zprávě povrdila i Národní rozpočtová rada není v návrhu rozpočtu 2023 žádný náznak konsolidace veřejných financí ani žádný náznak řešení strukturálního deficitu. Žádný takový náznak není ani v rozpočtovém výhledu na roky 2024 a 2025, což rozpočtová rada označuje za alarmující. Koalice opět pošlapala další ze svých vlajkových volebních slibů. Ministr Stanjura se schovává za mimořádné příjmy z inflace. A to nemá s konsolidací veřejných financí nic společného. Navíc vláda není schopná, nebo nechce, použít tyto mimořádné příjmy pro zmírnění dopadů krize. Oproti tomu chce zvyšovat daně, přemýšlí o zavedení poplatků ve zdravotnictví nebo o privatizaci státních podniků. Jistě si všichni pamatujeme, že vláda ODS nás v minulosti již o spoustu strategických státních podniků připravila. ODS se nepoučila, a vše se tak opakuje.

Právě díky inflaci vybere státní kasa do konce roku 2022 od lidí a firem na DPH, příjmových daních a pojistném o 127 mld. navíc. Stát je subjektem, který tak na současné inflaci nejvíce a tiše profituje. Co z těchto obřích příjmů navíc mají domácnosti, které drtí právě dopady inflace? Jen naprosto nedostatečnou pomoc. Jedna domácnost letos dostane prostřednictvím faktur za energie v průměru nic neřešící 2-3 tisíce korun. Při současných cenách energií a výši záloh je to minimum z minima, pomoc pod rozlišovací schopnost.