Tak např. město Bohumín má oproti jiným srovnatelným městům docela pohádkový rozpočet. Toto však není výsledkem hospodaření a „práce“ bohumínských politiků, nýbrž především díky systému přerozdělování (kumulace továren a podniků ve městě apod..). Právě proto bychom měli umět hospodařit a tyto tzv. „drahé peníze“ co nejlépe využít a investovat. Bohumín by se měl tedy srovnávat s městy, která mají rozpočet (+/-) 700 mil. Kč. Nemluvě o tom, že v Bohumíně se protočí desítky až stovky miliónů Kč v městských firmách.

Posledních pár let to vypadá, jako bychom v Bohumíně po těch více než 20 - ti letech jedné vlády (ČSSD) začali přešlapovat na místě. Voličům je předkládán jen „úkolový“ program o zateplování budov, oprav chodníků, financování sportu, kultury, budování hřišť apod.. Péče o obecní majetek a obecná starost o prostředí k životu vlastních občanů (v rámci těchto „úkolů“) není a ani by neměla být volebním programem, nýbrž přirozená samozřejmost a poslání samosprávy. Na toto máme přece část toho obrovského rozpočtu, placený úřednický aparát a také servisní městské firmy. Politici, tedy i ti komunální by prioritně měli směřovat k plnění cílů, které si stanovili nebo spíše měli stanovit ve strategickém plánu rozvoje města. 

Nezávislí se tak bohumínským snaží vysvětlit, že místní politika je tak trošku i o něčem jiném, než jen o tom, že se volební program postaví na zmíněných dílčích úkolech. Toto jsou přece naprosto běžné a nutné provozní věci, které se ve většině realizují a budou realizovat tak či tak z rozpočtu, bez ohledu na politiku. Ano, jsou to dozajisté velmi potřebné věci a je chvályhodné, že se mnohdy udělaly. Žije se nám ve městě a jeho okolí poměrně dobře, ale co a jak dál? Co naše děti, vnoučata? Co jim nastavíme a připravíme do budoucnosti?