Byl to člověk, který přes veškeré útrapy a téměř třicetileté věznění v hanebných podmínkách uměl odpustit. Věděl totiž, že to, co Jižní Afrika potřebuje, je smíření. Že je nutné nikoli se zabývati minulostí, nýbrž vycházet sobě vstříc a hledat společnou cestu.

Nebyl jistě jediný, kdo se vzepřel tehdejšímu rasistickému režimu v Jihoafrické republice. Avšak tím, že po propuštění prosadil svoji vizi a byl schopen najít společnou řeč s ostatními, zabránil možným krveprolitím a stal se symbolem smíření. A takových lidí bylo opravdu málo.