Seďa (ČSSD): Co skrývá programové prohlášení vlády ČR

09.01.2022 22:09 | Komentář

Programové prohlášení vlády se může hodnotit z mnoha směrů a stejně se výsledku nedopátráme. Vždy je třeba analyzovat toto prohlášení až tehdy, když vláda skončí. Ale to se v naší politické kultuře neděje a ani neočekává.

Seďa (ČSSD): Co skrývá programové prohlášení vlády ČR
Foto: archiv A. Seďa
Popisek: Antonín Seďa

Programové prohlášení vlády je vždy jakýsi jízdní řád, kterým se nová vláda má řídit. Zároveň je to seznam kompromisních návrhů jednotlivých koaličních partnerů, v reálu jdou dokonce ty návrhy často proti sobě. A obecně je velmi těžké kritizovat reálnost či nereálnost návrhů, velmi obecně definovaných. Přesto se o to pokusím, především s odkazem na zkušenosti z let předešlých.

Kdo by nechtěl stabilizovat veřejné finance a zastavit nesmyslné vyhazování peněz daňových poplatníků. Kdo by nechtěl bojovat proti daňovým únikům, daňovým rájům a nelegálnímu hazardu. Nicméně tyhle deklarace byly v každém programovém prohlášení minulých vlád. Pokud to myslím vážně, ale zároveň chci rušit EET, pak tyhle návrhy leží opravdu pouze v obecné rovině.

Podobně je to se sliby snížení sociálního pojištění o dvě procenta, pravidelné valorizace důchodů, zkrácení odpisů, zvýšení limitu k registraci DPH, zvýšení vdovských důchodů či podpory rodin s dětmi. Vše je chvályhodné, kdyby vládě scházející desítky miliard korun měla i na příjmové straně rozpočtu. V prohlášení se totiž velmi obecně hovoří toliko o rušení nesmyslných daňových výhod či o zvýšení spotřebních daní z hlediska škodlivosti. A ty rozhodně miliardové výpadky nenahradí.

Green Deal je příležitostí, ale zároveň i velkou zodpovědností. Aktualizovat Státní energetickou koncepci ČR či nový energetický zákon v tak krátkých lhůtách bez kvalitní odborné diskuse způsobí řadu budoucích problémů. Vždyť těch 30 navrhovaných zákonů EK bude třeba kvalitně oponovat na základě našich národních zájmů. A konečné znění těchto závazných zákonů bude třeba převést do naší legislativy. Energetická bezpečnost je velmi důležitá a zasahuje do života celé země.

Podpora jaderné energie je nutností, ale prozatím EU ještě nerozhodla o podmínkách pro její přechod do obnovitelných zdrojů. A rok 2033 pro ukončení spalování uhlí se bude blížit čím dál rychleji. Pokud je cena energie v naší zemi srovnatelná s jinými členskými zeměmi EU, pak je problém v rozdílech příjmů, které u nás dosahují třetiny příjmů německých. O tom programové prohlášení nehovoří,protože zvyšování platů po škrtech vlády bude jistě nižší, než tomu bylo za předchozích vlád. To platí i o důchodech či sociálních dávkách,

Anketa

Jste pro zrušení Benešových dekretů?

1%
98%
hlasovalo: 20411 lidí

Kapitola sociální a rodinné politiky je psána tak, že by potřebovala peníze navíc, které scházejí a scházet budou. Opět se hovoří o důchodové reformě, údajně spravedlivější, ta si ovšem vyžádá desítky miliard korun, pokud budu chtít zachovat životní úroveň starobních důchodců a zároveň snížit dobu nároku na důchod či prosadit předčasné odchody do penze. Takže ano, vzhůru do toho, ale mějme na mysli, že bude třeba najít dodatečné zdroje pro posílení zejména nízkých důchodů.

Nedá mi to, abych neokomentoval navýšení armádního rozpočtu na dvě procenta do roku 2025. Zaprvé tento závazek nevychází z vůle občanů, o tom jsem přesvědčen. A za druhé, vláda by měla jasně a předem říci, odkud ty desítky miliard vezme. Protože nyní v rozpočtu nejsou, navíc pravice prosadila každoroční strukturální deficit ve výši 130 miliard korun a dnes navrhuje škrty ve výši 80 miliard. Podle odborových svazů je dnešní rozpočet a zřejmě i rozpočtový výhled podhodnocen z pozice výše inflace. K tomu je třeba připočíst nutné výdaje v boji proti covidu. A obávám se, že digitalizace státní správy potřebné úspory v požadované výši nepřinese.

Je dobře, že se mluví o podpoře bydlení, zejména z pohledu nájemního bydlení formou půjček. Ale na ty budou potřeba miliardy, či spíše desítky miliard volných finančních zdrojů. Pokud se krize v bydlení nezačne ihned řešit, pak se projeví v zhoršení již dnes špatného demografického vývoje a zhoršení kvality života. Slibované prosekání byrokratické džungle je chvályhodný závazek, nicméně na této džungli se podílely všechny předchozí vlády včetně těch pravicových. Takže je daleko důležitější otázka, co skrývá programové prohlášení vlády. Možnou odpověď na tuto otázku skrývají slova, pronesená místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí: Mejdan státu za této vlády skončil.

Článek byl převzat z Profilu Ing. Antonín Seďa

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

Co čekáte od Putina?

A myslíte, že se Švédsko a Finsko stanou členy NATO nebo kdo-co tomu podle vás zabrání? Co třeba Turecko? A kdyby se stalo členem, Putin už avizoval, že by to nenechal bez reakce, a že by byla ostrá, i když nechápu proč. Kdyby byly jejich vztahy tak dobré, jak tvrdí, tak proč se plést do vnitřních ...



Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Primátor Šindelář: Západočeská metropole se prezentuje jako město inovací, vědy a výzkumu

16:47 Primátor Šindelář: Západočeská metropole se prezentuje jako město inovací, vědy a výzkumu

Začátek června bude ve znamení festivalů, Plzeň ovládnou drony a technologie budoucnosti