Vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové,

jsem trochu překvapený z kolegyně Černochové. Ona byla na jednání výboru pro obranu. Ty pozměňovací návrhy jsou zdůvodněné, ona je dostala písemně, nevím, jestli si to nepřečetla. Takže já zkusím jenom stručně reagovat, abych dostál té výzvě.

Takže co se týká § 102, § 110 a § 111. U § 102, ony jsou provázané, takže pro odstranění neodůvodnitelných rozdílů při aplikaci stávajícího znění § 102 se novým zněním vymezují extrémní případy jako zvláštnost služby vojáků a případného vzniku škody při plnění služebních úkolů, kdy voják za škodu neodpovídá. Dosavadní právní úprava pro určení nižší částky, než je skutečná škoda, popř. než je čtyřapůlnásobek průměrného hrubého měsíčního platu, umožňuje podle § 110 odst. 3 služebnímu orgánu vzít v úvahu plnění služebních povinností ze strany vojáka společenský význam škody, výši a povahu vzniku škody. Jenomže v praxi jsou nejednotná aplikace a nejednoznačná kritéria dosavadní právní úpravy a ty vedou k vytváření neodůvodnitelných rozdílů jednak mezi vojáky navzájem, ale také rozdílů mezi vojáky a občanskými zaměstnanci, jejichž pracovně právní vztahy ke státu se řídí zákoníkem práce. Dosavadní kritéria pro snížení náhrady škody podle stávající úpravy § 110 odst. 3 nejsou správně aplikovaná, zohledněno bývá pouze kritérium plnění služebních povinností ze strany vojáka.