Severoatlantická smlouva je postavena na základě článku 5 na kolektivní obraně. Málo se však zdůrazňuje, že článek tři téže smlouvy hovoří o povinnosti členských zemí NATO budovat své obranné schopnosti, které poté lze použít pro vlastní obranu i pro obranu aliančních spojenců. Skutečností je, že 73% veškerých schopností NATO, včetně výdajů, zajišťují USA. Pravdou také je, že pouze pět zemí z 27 splňuje požadavek na 2 % výdaje hrubého domácího produktu (HDP). Pro připomenutí kapitola 307 Ministerstva obrany ČR činí 1,1% HDP s tím, že existuje koaliční dohoda o postupném navyšování armádních výdajů na 1,4% HDP do roku 2020. A připomenu, že Senát zamítl svůj návrh ústavního zákona na uzákonění těchto výdajů na 2% HDP s přechodnou dobou do roku 2025.

Ale nejde ani tak o velikost výdajů na obranu, jako o výstavbu schopností čelících jednotlivých bezpečnostním hrozbám. Proběhlý summit NATO ve Varšavě potvrdil soudržnost a sílu spojenců, i odhodlání společně bránit každého člena Aliance. Vyslání 4 mnohonárodních praporů do Pobaltí a do Polska posiluje vojenskou přítomnost na východě, jako reakce na události na Ukrajině. Na straně druhé se rozhodlo o znovunavázání smysluplného a konstruktivního dialogu s Ruskou federací. Protože současné bezpečnostní hrozby neohrožují pouze Alianci, ale i řadu dalších zemí. Z pohledu naší republiky se rozšiřuje vojenská spolupráce se zeměmi Visegradské čtyřky, ale i s Německem.