Sdělovací prostředky na nás chrlí záplavy autentických listopadových i polistopadových záběrů, rozličných informací i komentářů. Nicméně zásadním problémem je skutečný stav naší demokracie a zejména naší společnosti. Podle posledního průzkumu veřejného mínění většina se většina respondentů vyjádřila v nesplnění tehdejších očekávání. Proto je třeba si položit otázku, proč si to většina lidí myslí a co je příčinou tohoto stavu. Eventuálně, jak lze napravit toto vnímání v blízké budoucnosti.

V revolučním období se drtivá většina národa shodla, že je třeba nedemokratický režim odstranit a uvěřila, že nastanou velmi rychle pozitivní změny, zejména s ohledem na zvýšení životní úrovně každého z nás. V rámci transformace celé společnosti byl však dám důraz především na ekonomiku a její co nejrychlejší privatizaci. Málo se dbalo na spravedlnost a dodržování práva a zákonnosti. Přerod ekonomiky ze státu řízené na ryzý kapitalismus, se však neobešel bez problémů. Řada podniků ztratila své trhy a zkrachovala. Řada firem byla tunelována a jejich aktiva zmizela buď v zahraničí či v rámci nově vytvořených společností. Bankovní krize přinesla nucenou privatizaci bankovního sektoru a privatizační ztráty se přelily do nově zřízené a státem hrazené Konsolidační banky.

Občanské fórum vzešlé jako hnutí pro všechny se rozpadlo na standardní politické strany, které však trpěly a stále trpí dětskými nemocemi. Zejména je to nedostatek členské základny a tím i konkurenceschopnosti. Prostě se nedaří nabízet dostatečně kvalitní a spoluobčanům dostupné „konkurenční“ kandidátky a kandidáty. Nastavené liberální financování politických stran a hnutí vede k nekontrolovanému sponzorování, což vede ke korupci a k obcházení zákonů. Orgány činné v trestním řízení i vedení justice podléhají politickému tlaku či tlaku médií. Velmi často politiku neutvářejí politici, ale mediokracie. Namísto hlídacího psa demokracie se postupem času česká média změnila na hájení zájmů svých vlastníků a na propagaci toho pravého, povětšinou dobře zaplaceného názoru.