Ještě se plně nerozvinula post koronavirová krize a již se politici mediálně přetláčejí v argumentech na čem by se šetřit nemělo. Vláda již avizuje, že navýšení penzí v příštím roce bude pouze v rámci platného zákona, i když nezpochybnila závazek vlády o postupném navyšování penzí. Ovšem daleko ostřejší vystoupení měli na půdě Senátu pan ministr obrany i NGŠ Aleš Opata. A to zejména z důvodu škrtů v kapitole 307, respektive odsunu důležitých vojenských akvizic na neurčito. Přitom 500 miliardový schodek schválený tento týden má zahrnovat řadu konkrétních podpůrných programů pro oživení naší ekonomiky.
Osobně mohu souhlasit s názorem, že obrana a bezpečnost České republiky je důležitá a to zejména z důvodu zajištění společenské, politické a ekonomické stability. Takže rozhodně odmítám hloupé návrhy některých populistů, abychom odešli z NATO a z EU. Jakoby si neuvědomovali, že při současných globálních bezpečnostních hrozbách nelze svými silami zajistit bezpečnost země. Ne 2% HDP, ale 4% až 6% HDP výdajů na armádu by si vyžádalo zajištění obrany a bezpečnosti podle Bezpečnostní strategie ČR vlastními silami.
Pan ministr obrany i NGŠ tvrdí, že 1,5% HDP vojenských výdajů považují za kritickou variantu. To opravdu nevím, ale vzpomínám si, že minulá Sobotkova vláda si dala za cíl zvýšit armádní výdaje z 1,1% na 1,6% v roce 2020. To ovšem netušila, že celá země se bude potýkat s COVID-19 a že ČR čeká ekonomický propad nějakých 6,5% HDP. Zároveň chci připomenout, že v minulosti Koncepce výstavby AČR (KVAČR) nebyla provázána s dlouhodobým a hlavně se střednědobým plánováním a proto také neměla dlouhého trvání.
Jako pamětník pamatuji mnohá jednání, kdy jsme, jako členové Výboru pro obranu, požadovali transparentní výběrová řízení k nákupu vojenské techniky a také zdůvodnění počtu potřebných kusů a nakonec i ceny. A také si vzpomínám, že původní počet Pandurů nebyl 199, jak tvrdí NGŠ, ale 299 a pak se tento počet smrskl na 107. Ovšem proto, aby se tehdy „ušetřené“ peníze utratily za letouny CASA a za nákup LOV Dingo a Iveco. Tento příklad ukazuje, že naše země potřebuje nezávislý Národní úřad pro vyzbrojování jako sůl.
Pokud pan ministr tvrdí, že by vojenské akvizice mohly pomoci české ekonomice, pak souhlasím. Rozpor je ovšem v tom, že pan ministr obrany tvrdí, že z těchto investic dostanou naše firmy 90% a NGŠ tvrdí, že 50% z projektů zůstane v ČR. Chci se proto zeptat, kolik procent z nákupu izraelských radarů MADR či amerických vrtulníků zůstane v českých firmách? A jaký objem zakázek na protiraketový komplet SHORAD, dělo ráže NATO či na BVP dostanou firmy sdružené v AOBP?
Nejen na tyto otázky by se měli páni senátoři ptát, než budou kritizovat neplnění si deklarovaných 2% HDP. A pokud pravice navrhuje navýšení armádního rozpočtu, pak by měla jasně říci, ze kterých resortů bude brát. Zda ze školství, z penzí a sociální péče či z boje proti suchu či kůrovci. Bylo by to vůči občanům, ale i samotným vojákům férové.
(převzato z Profilu)
Ing. Antonín Seďa
Psali jsme:
Článek byl převzat z Profilu Ing. Antonín Seďa
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
