Nicméně řada komentátorů mi spíše připomíná období Špidlovy vlády, kdy se využívaly běžné rozpory a názorové diskuse k rozvracení jednoty nejen poslaneckého klubu, ale i křehké tehdejší vládní koalice. Situace se opakuje, snad o to více, že prezidentem republiky je Miloš Zeman, který stále nemůže zapomenout ČSSD své nezvolení v roce 2003. Nicméně jsem si jist, že jak současná vláda, tak i prezident republiky má za cíl rozvoj naší země a zvýšení životní úrovně obyvatel České republiky.

Příští úterý bude poslanecká sněmovna hlasovat o důvěře vládě a teprve poté bude mít jasný politický mandát. Mohu rozumět řadě sociálních demokratů, kteří kritizují složení vládní koalice či složení samotné vlády. Přesto je třeba si položit otázku, zda existovalo či existuje jiné politické řešení, pokud zamítneme další volby. Já jsem přesvědčen, že žádné jiné smysluplné a akceschopné řešení ve složení vládní koalice není. Proto je důležité, aby vláda měla podporu nejen ve sněmovně, ale i uvnitř ČSSD. Dnes sice ještě neznáme programové prohlášení vlády, ale v koaliční smlouvě je zapracována většina slibů daných veřejnosti ve volebním programu sociální demokracie. Pouze čas a píle členů vlády a koaličních zákonodárců ukáže, kolik problémů této země se podaří odstranit.

Opozice jistě nedá této vládní koalici nic zadarmo. Ukazuje to i aktivita KSČM, kteří předložily dva zákony s cílem nabourat vnitřní soudržnost vlády. Ať již zákon o referendu k církevním restitucím či návrh na zrušení lustračních zákonů. ČSSD je demokratickou stranou, která respektuje nejen názory veřejnosti, ale především své členské základny. Na druhou stranu respektuje Ústavu ČR a zákony této země a odmítá jakékoliv omezování lidských či vlastnických práv našich spoluobčanů. Ve vztahu k církevním restitucím postupuje ČSSD striktně podle volebního programu s cílem prověřit oprávněnost požadavků církví a se snahou snížit finanční zatížení státu, které vzniklo prosazením restitučního zákona a podpisem smlouvy státu s církevními organizacemi.

Problematika lustrací je spíše vyjádřením osobních postojů toho kterého poslance ČSSD k předlistopadovému režimu a k samotnému návrhu na zrušení lustračních zákonů. Nehledal bych v tom politiku pokud tuto situaci někdo nehodlá zneužít k oslabení vlády. Že o to usiluje opoziční strany je nejen logické, ale i očekávané. Problém by nastal tehdy, jestliže by tato situace byla zneužita k řešení vnitrostranických, povětšinou personálních sporů. Osobně nemohu souhlasit, aby se v demokratické straně nazývali oponenti rebely či zrádci. Pokud ovšem vedou vnitrostranickou diskusi podle regulí a neporušují Stanovy ČSSD či platná usnesení orgánů sociální demokracie.

Ono je totiž nutno si připomenout, že ČSSD získala ve volbách 20,45% hlasů a 50 mandátů.

Jak jsem zdůraznil, teprve příští týden se rozhodne, zda vláda bude mít důvěru poslanecké sněmovny. Nicméně již dnes je nutné si uvědomit, že vláda, přes všechny výhrady, by měla mít podporu všech sociálních demokratů. Ano, bude to sice vyžadovat velkou ochotu k prodiskutování možných problematických rozhodnutí vlády, bude pokračovat vnitrostranická diskuse o budoucím směřování a modernizaci strany, čeká nás usilovná práce přesvědčit širokou veřejnost o správnosti vládních kroků a legislativních návrhů. Odpovědnost za budoucnost sociální demokracie leží na jejích členech. To bychom si měli uvědomit všichni dříve, než bude pozdě.