Zatímco frakce Patrioti pro Evropu, jejíž součástí je v Česku vládnoucí hnutí ANO i Motoristé, stále nabývá na síle a je aktuálně třetí největší politickou silou v Evropském parlamentu, moc dvou nejsilnějších stran, Evropské lidové strany (EPP) a Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D), se pomaličku hroutí. Může za to vzájemná animozita mezi šéfkou socialistů Iratxe Garcíovou a šéfem lidovců Manfredem Weberem.
Babiš: „Weber mě nemá rád“
Weber na sebe v Česku upozornil v roce 2023, kdy se aktivně zapojil do prezidentských voleb. Weber se na brífinku vymezil vůči tehdejšímu prezidentskému kandidátovi Andreji Babišovi. „Nikdo na evropské úrovni na Babiše nečeká,“ řekl a ve svém projevu podpořil budoucího prezidenta Petra Pavla.
Weber odpovídal na dotaz, co říká na Babišovo prohlášení, že by se coby prezident účastnil zasedání Evropské rady místo premiéra Petra Fialy. „Je považován za osobu, která má problém rozlišovat mezi svými obchodními zájmy a zájmy státu,“ řekl Weber a podpořil Petra Pavla. „Já a moji přátelé podporujeme kandidáta Pavla,“ prohlásil tehdy Weber.
Ing. Andrej Babiš
I poté, co byl Babiš před měsícem jmenován premiérem, přispěchal Weber s kritikou, přičemž Babiš podle něj nebude hrát v Evropě žádnou významnou roli. „Dnes tu máme Babiše 2.0, který už není ve frakci Renew Europe (Obnova Evropy) ani součástí liberální rodiny, ale naopak je v táboře Viktora Orbána a Marine Le Penové. Staví se do pozice outsidera a do antisystémového hnutí, což znamená, že není s ostatními propojen. Babiš nebude hrát žádnou roli v rozhodovacích procesech Evropy. Sám se z toho vyloučil a je to jen jeho rozhodnutí,“ řekl Weber, jak informuje CNN Prima News.
Podle Babiše jsou to od Webera jen slova zhrzeného politika. „Samozřejmě je to nesmysl. Pan Weber mě strašně nemá rád, protože jsem ho nepodpořil na post předsedy Evropské komise. On chtěl být strašně předsedou Evropské komise. Než začala ta hra o trůny, tak mě německý velvyslanec pozval na velvyslanectví, tam jsem se poznal s panem Weberem, který u mě lobboval, abych ho podpořil,“ vysvětlil Babiš, že nakonec nikdo z tehdejších lídrů zemí V4 Webera nepodpořil. Weber podle Babiše proto V4 „nemá rád“.
Rozpadající se spolupráce lidovců a socialistů
Fakt, že Weber neměl v roce 2019 dostatečnou podporu ke zvolením šéfem EK ani od liberálů a socialistů, aktuálně ohrožuje chod Evropského parlamentu. Dlouhodobý konflikt mezi šéfem Evropské lidové strany Manfredem Weberem a předsedkyní socialistů a demokratů Iratxe Garcíovou se podle bruselských úředníků stává jednou z hlavních překážek prosazování politické agendy předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Rozpad tradiční spolupráce mezi lidovci a socialisty oslabuje stabilní většinu v Evropském parlamentu a činí legislativní proces stále méně předvídatelným.
Spory mezi oběma politiky začaly podle informací z řad bruselských úředníků krátce po volbách do Evropského parlamentu v roce 2019. Tehdy se objevila Iratxe Garcíová v kanceláři Manfreda Webera a oznámila mu, že socialisté a demokraté (S&D) nepodpoří Webera jako kandidáta na předsedu Evropské komise, což znamenalo nejen konec jeho osobních ambicí, ale i začátek dlouhodobého napětí mezi dvěma nejsilnějšími politickými frakcemi v parlamentu.
O šest let později se tento konflikt stal strukturálním problémem pro celou Evropskou unii. Podle několika úředníků komise i parlamentu totiž zásadně narušuje schopnost Ursuly von der Leyenové opírat se o tradiční „velkou koalici“ lidovců (EPP) a socialistů (S&D), která po desetiletí zajišťovala stabilní většinu pro schvalování klíčových návrhů.
„Weber a Garcíová se stali pro předsedkyni komise skutečným problémem,“ uvedl jeden z vysokých úředníků Evropské komise pro bruselský list Politico. „Bez koordinace mezi EPP a S&D je velmi obtížné plánovat legislativu dopředu a zajistit, že návrhy projdou bez zásadních úprav nebo nečekaných porážek.“
Hlasování jako varovný signál
Druhé funkční období Ursuly von der Leyenové začalo v situaci bezprecedentních krizí – od geopolitického napětí přes hospodářské zpomalení až po tlak na revizi zelených politik a migrační reformy. Její strategie se dosud opírala o spolupráci středu, především EPP, socialistů S&D a liberálů z Renew Europe. Právě tato rovnováha se však postupně rozpadá.
EPP pod vedením Manfreda Webera se stále častěji spojuje s konzervativně pravicovými frakcemi, aby prosadila deregulaci, zmírnění ekologických pravidel či tvrdší migrační politiku. Socialisté naopak varují, že tím dochází k legitimizaci tzv. krajní pravice a k oslabení proevropského konsenzu.
„Pokud se předsedkyně komise nemůže spolehnout na stabilní většinu tvořenou lidovci a socialisty, je její agenda vystavena permanentnímu riziku,“ uvedl jeden z vysokých úředníků komise. „Každé hlasování se mění v ad hoc vyjednávání.“
Jste rádi, že je Babiš premiérem?Anketa
Podle několika zákonodárců byla právě tato epizoda jedním z impulzů, proč Garcíová otevřeně obvinila von der Leyenovou z přebírání „pravicové deregulační agendy“. Socialisté zároveň vyzvali předsedkyni komise, aby Webera přiměla k návratu ke spolupráci se středem.
Osobní konflikt s politickými důsledky
Zdroje blízké oběma frakcím se shodují, že konflikt má silnou osobní rovinu. Weber nikdy plně nepřijal fakt, že mu Garcíová v roce 2019 zablokovala cestu do čela komise. Garcíová naopak považuje Webera za politika, který je ochoten obětovat spolupráci středu ve prospěch posílení vlastní moci.
„Šest let spolupráce narušilo důvěru na obou stranách,“ řekl jeden z úředníků parlamentu. „To, co kdysi fungovalo automaticky, dnes vyžaduje složitá vyjednávání – a často selhává.“
Veřejně oba lídři napětí zlehčují. Weber hovoří o „vynikajících vztazích“, Garcíová o „normálním pracovním kontaktu“. V zákulisí však panuje shoda, že jejich osobní animozita se přelévá do institucionální roviny.
Rozpad spolupráce mezi EPP a S&D má přímé důsledky pro klíčové priority komise: klimatickou politiku, reformu migračního systému, rozpočtová pravidla i průmyslovou strategii. Bez stabilní většiny von der Leyenové hrozí, že návrhy komise budou oslabovány kompromisy s konzervativní pravicí, nebo úplně blokovány.
„Dříve přicházely návrhy do pléna už s předem dohodnutou podporou,“ připomněla spolupředsedkyně Levice Manon Aubryová. „Dnes nikdo neví, jak hlasování dopadne.“
Nejistý výhled do roku 2027
Dalším testem vztahů má být rok 2027, kdy se otevře otázka nového vedení Evropského parlamentu. Spor o to, zda má předsednictví připadnout EPP, nebo socialistům, hrozí konflikt dále prohloubit a oslabit pozici Garcíové uvnitř vlastní frakce.
Pro Ursulu von der Leyenovou tak zůstává klíčovou výzvou otázka, zda dokáže obnovit alespoň minimální důvěru mezi dvěma hlavními pilíři proevropského středu. Bez ní se totiž její schopnost prosazovat svou ambiciózní politickou agendu může stát jednou z hlavních obětí osobního i politického sporu, který začal před šesti lety – a dodnes neskončil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Stanou se Patrioti pro Evropu největší silou v Evropském parlamentu?
