Vláda, navzdory zvýšeným příjmům z vyššího výběru DPH při vysokém růstu cen, především energií, potravin a pohonných hmot, začala bojovat s obrovským nárůstem schodku státního rozpočtu. Zejména proto vysílá politické balónky o rozličných opatřeních, tu o zvyšování DPH, tu o rušení dotací, tu o zvyšování věku odchodu do důchodu, tu o snižování valorizací apod. Začala s rušením pošt a finančních úřadů, nicméně nejen opozice, ale samotné obce a města zpochybňují její rozhodnutí. Vláda zřejmě zkouší, co odbory, zaměstnanecké organizace, obce či občané vlastně ještě vydrží. Přitom již dnes je jasné, že trajektorie růstu životní úrovně se obrátila k zřetelnému poklesu.

Namísto toho, aby se vláda poučila od jiných zemí, jak zatočit s vysokou inflací, jezdí do Bruselu pro postoje k současným zahraničně politickým či vojenským problémům. Místo hájení národních zájmů českých občanů a firem schvaluje kroky pro Green Deal, přitom je jasně varována před neblahými důsledky v rámci budoucí konkurenceschopnosti a životní úrovně většiny obyvatel země. Dnes to vypadá, že česká, a nejen česká politika se stala pouhou loutkou správců cizích zájmů a politické ideologie, kdy se technologický pokrok a rozvoj podřídily politickým rozhodnutím. A to bez ohledu na negativní dopady či obrovské náklady, která tato ideologická rozhodnutí doprovázejí.