Řada politických komentátorů a sociologů se zamýšlí nad problémy současné levice, a to nejen v naší zemi, ale v celé Evropě. Podle nich základním důvodem je, že se lidem žije dobře a těm, kterým nevyhovuje současný politický systém, se jejich zrak upírá na rozličná protestní politická hnutí či nové politické strany, vymezující se k současnému establišmentu. Problém ovšem je, že lidé velmi brzy zjistí, že šlápli vedle, protože strany a hnutí odcházejí, ale problémy občanů povětšinou zůstávají.

Levice poněkud zaspala v rychle se rozvíjejícím a měnícím se světě, ve kterém se to pozitivní již bere za jednou dané  a  kde se zastírají programové priority politických stran. Globalizace rozdělila svět a přes snahu zajistit solidaritu ve společnosti se to nedaří. Naopak se zvětšují rozdíly mezi těmi nejbohatšími a těmi nejchudšími, málo se dbá o střední vrstvu, kterou je dnes i obtížné definovat. Tradiční politické strany tahají za kratší konec provazu, protože politiky se chytili političtí podnikatelé, podporující mezi lidmi nenávist, závist a nesvobodu a šířící strach ze všeho možného. Přitom záměrně zakrývají skutečné příčiny společenského traumatu a zejména lidských problémů. Je snadné populisticky kritizovat, ale daleko obtížnější je skutečné problémy pojmenovat a hlavně vyřešit.

Sociální demokracie by se měla oprostit od současného vlivu liberální politiky a měla by opět usilovat o spravedlivou a solidární společnost, která nadměrné zisky přerozděluje. Zachování současného sociálního státu je finančně náročné a tato náročnost bude s ohledem na technický pokrok a demografické stárnutí obyvatelstva stoupat. Je třeba najít zdroje pro zdravotnickou a sociální péči. Je třeba se zaměřit na dostupné bydlení, rozvoj terciální sféry, dopravní infrastrukturu a zkvalitnění vzdělávacího systému. Samostatnou kapitolou musí být důsledná ochrana životního prostředí, kvalita potravin a pitné vody.