V souvislosti s vojenskými operacemi na Ukrajině, ofensivou bojovníků ISIS v Iráku a v Sýrii a v neposlední řadě rozšířením ozbrojených konfliktů v regionu MENA vyvolávající obrovskou vlnu nelegální migrace do Evropy, se daleko více začalo hovořit o potřebě budování vojenských schopností, umožňující reagovat na hybridní války, kybernetické útoky či aktuální ozbrojené konflikty . Přitom si Severoatlantická aliance začala uvědomovat značné nebezpečí plynoucí z několikaletého škrtání výdajů ve vojenských rozpočtech jednotlivých zemí. Základním problémem totiž bylo, že se nepřemýšlelo o rozvoji armády, ale pouze o úsporách a tím došlo ke snížení schopností či snížení závazků plynoucích z členství v NATO.
Na straně druhé je nutné připustit, že otázky obrany a bezpečnosti či navyšování vojenských rozpočtů se nesetkává u voličů s nějakou výraznou podporou, spíše právě naopak. Podobnými problémy prochází Armáda ČR, kde je situace o to horší, že kromě snížení vojenského rozpočtu z 2% HDP z roku 2002 klesl tento poměr na 1,08% v roce 2014. Přitom toto měřítko nemusí být vůbec relevantní, uvážíme-li výkonnost ekonomiky, skutečný stav armády a její modernizační programy či vůbec schopnost absorbovat přidělené finance. K tomu je nutno přičíst bolest naší armády, vyplývající v podřízení veškeré činnosti a výcviku potřebám zahraničních misí. Na druhou stranu novelizovaná Bezpečnostní strategie ČR a zejména uzavřená Smlouva koaličních stran o zajištění obrany ČR dávají jistou naději na postupnou změnu, jak ve financování armády, tak v posílení civilní a veřejné kontroly.
V současné době reaguje NATO na zvýšené a změněné bezpečnostní hrozby zrychlením implementace Readiness Action Plan (RAP), včetně budování Very High Readiness Joint Task Force (VHRJTF) a posilování úlohy NATO Response Force (NATO RF). Pohotovostní síly velmi rychlé reakce pro nasazení v rizikových oblastech mají zvýšit připravenost, rozhodnost a akceschopnost Aliance. Klade se také důraz na strategickou komunikaci, zpravodajské služby, obranné a odstrašující schopnosti a větší zodpovědnost členských států NATO za budování schopností a adaptabilitu na krizové situace. S otázkou posilování obranných výdajů jde ruku v ruce i zlepšení transparentnosti, efektivity a veřejné kontroly. Aliance zároveň zdůrazňuje zachování minimálně 20% výdajů na investice, modernizace, výzkum a vývoj. Mimochodem toto je velká bolístka evropských členů NATO.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Antonín Seďa - profil