V Táboře bychom se měli zaměřit úplně jiným směrem. Napravit to, co vedení města v posledních letech zameškalo, bude velmi obtížné. Hledejme proto jiné cesty budoucího rozvoje města. Ale nejprve několik statistických dat.
Jak ukazují tabulky Českého statistického úřadu, do roku 1989 počet obyvatel Tábora více méně každoročně vzrůstal. V revolučním roce mělo město 35 650 obyvatel. Jejich počet vzrůstal až do roku 1995, kdy dosáhl rekordu - 37 023 obyvatel. Od té doby následuje každoroční pokles až do roku 2012, kdy je zatím poslední údaj. V minulém roce měl Tábor o pět stovek méně obyvatel, než v roce 1989. Podle statistického úřadu jen 35 096. Klesneme za rok 2013 pod „magickou hranici“ 35 000 obyvatel?
Je to zcela pravděpodobné. V Táboře o práci nezakopneš a to vyvolává exodus obyvatel v produktivním věku do Prahy, Písku, Českých Budějovic či tam, kde jsou podmínky v této oblasti podstatně lepší. Zvláště markantní je to s mladými lidmi. Určitě znáte ze svého okolí nejeden případ, kdy v Táboře sice zůstávají rodiče a snaží se přežít, zatímco jejich děti přijíždějí jednou za čas na návštěvu z míst, kde práci sehnaly. Pokud to tak půjde dál, pak se Tábor stane za několik let městem seniorů a nezaměstnaných.
Příčinou je kromě jiného úpadek malého a středního podnikání, které je ve městě na úbytě. Není práce, nejsou zaměstnavatelé, kteří krachují, protože nemají odbyt, a to ani ve službách. Nestaví se byty, protože o ně není zájem, lidé nemají na zboží, služby a byty peníze. Důvod je jediný – není práce. A začarovaný kruh se uzavírá.
Téměř 20 let jako klub zastupitelů za KSČM hlasitě upozorňujeme, že Tábor, na rozdíl třeba od srovnatelného Písku, hrubě zanedbal výstavbu a obsazování průmyslové zóny investory. Přičemž „zanedbal“ je velmi mírné a skutečnost nevystihující termín. Pro vedení táborské radnice, které vznikne z komunálních voleb v příštím roce, je to situace neradostná. To, co hodily za hlavu minulé reprezentace města třeba kolem průmyslové zóny, již evidentně nedoženeme. Přesto se o to musíme pokusit. Špatná zpráva pro dny příští ale je, že schopných investorů je omezený a v posledních letech stále klesající počet. Ti dobří se ostatně již uplatnili v jižních Čechách tam, kde jim k tomu vytvořili podmínky. Tábor to není...
Jestliže se zamyslíme nad tím, jak rozetnout začarovaný kruh nedostatku práce ve městě a odchodu jeho obyvatel jinam, pak zbývá jediná možnost. Pokusit se vytvořit pracovní příležitosti také v jiné oblasti, než je prvovýroba. Poloha Tábora, jeho památky a okolní zachovalá příroda se k tomu přímo nabízejí. Turistický ruch by mohl přinést očekávaný efekt, ovšem jen v případě, že bude mít Tábor návštěvníkům co nabídnout. A nebude, jako dosud, jen dvouhodinovou zastávkou na cestě z Prahy do Českého Krumlova.
Příští vedení města, pokud nebude chtít nechat Tábor padnout úplně, bude chtě nechtě postaveno před otázku, zda neoprášit některé starší projekty. Například rozšíření botanické zahrady na stráň za Jordánem pod tratí, vybudování moderního aquacentra, zřízení Křižíkova muzea u Lužnice a podobně. A také se zamyslet nad lepším využitím areálu Komora i větší podporou již pořádaných akcí. Mám na mysli třeba Pivní slavnosti, Slavnosti vína a jiné. Zvážit je také třeba otázku, jak dál s Táborskými setkáními. Česká historie evropské reformace a husitství si rozhodně zaslouží podstatně širšího využití, než ve třech zářijových dnech.
To je ovšem jen několik námětů, které by mohly patřit k základním kamenům v obratu „vyhořívajícího“ města k úspěšnější budoucnosti. Vše je samozřejmě o penězích. Proto vidím jako nutnost přehodnotit v budoucích letech toky veřejných peněz a zásadní sumy v rozpočtu města věnovat promyšleně a v souladu s novou koncepcí rozvoje města jen skutečně smysluplným aktivitám.
Ladislav Šedivý, zastupitel města Tábor a předseda OV KSČM Tábor
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kscm.cz
