Ne, ani já nemám odpověď na otázku, jak dál s terorismem, jak se postarat o lidi prchající ze svých domovů, jak je pomoci včlenit do evropské společnosti, jak jim a jejich dětem dát víru ve vlastní důstojný život. Lidé v Evropě mají po pařížských útocích strach a chtějí po politicích činy, které je ochrání. A chtějí je vidět rychle a hmatatelně. Plané akademické debaty jimi podle nich nejsou, a tak bude bezprostřední politická reakce také předvídatelná. Bude jí posílení policie a jejich pravomocí, navýšení stavu policistů v ulicích, nábor nových agentů bezpečnostních služeb i více kamer v ulicích a více sledování vytipovaných problémových osob. Je to však skutečné řešení? Podle mne pouze částečně a velmi omezeně. Byla bych ráda, kdybychom se byli schopni zamyslet nejen nad následky, ale také nad dlouhodobými příčinami a zkusili přitom zabrousit i do témat, která jistě titulky novin plnit nebudou, protože se netýkají zdaleka jen imigrantů. Budou mít státy peníze i na to, abychom kromě policie posílili také školství, sociální práci, bydlení, dostupnost zdravotní péče a hlavně perspektivu práce, aby nevznikala ghetta, kde se radikálům všeho druhu daří nejlépe? A jsme u veřejných financí a věčné otázky, kde na to všechno vzít? Inu, pořád tady máme ony miliardové daňové úniky a daňové ráje a nesouměřitelnost dělby světového bohatství... Kruh se uzavírá.