Na plenárním zasedání ve Štrasburku schválili dohodu se členskými státy o finální podobě nových pravidel pro rozvoj transevropských dopravních sítí (TEN-T) a unijního Nástroje pro propojení Evropy (CEF).

Účelem TEN-T je zajistit propojení důležitých měst a přístavů do fungující transevropské dopravní sítě s využitím silniční, železniční, letecké i lodní dopravy. Hlavním cílem CEF je zase urychlit financování projektů v oblasti dopravních, energetických a telekomunikačních infrastruktur za účelem vytvoření integrovaných evropských sítí špičkové kvality. Oba návrhy spolu tedy úzce souvisí.

„Od začátku projednávání jsem prosazovala, abychom při nastavení pravidel pro čerpání dbali na vyrovnávání rozdílů v úrovni infrastruktury mezi tzv. starými a novými zeměmi EU. K tomu je ovšem za potřebí i kvalitní plánování ze strany členských států a jejich koordinace zejména v případě přeshraničních projektů,“ uvedla česká europoslankyně, Olga Sehnalová (ČSSD, S&D), která zasedá ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch.

Celkový rozpočet Nástroje pro propojení Evropy pro období 2014 – 2020 bude přibližně 29,3 miliard EUR, z nichž budou přibližně 23,2 miliardy vyčleněny pro zlepšení přeshraničních spojení, 5,12 miliard EUR bude určeno pro energetiku a 1 miliarda EUR pro telekomunikace.

Poslankyně Sehnalová vítá kompromis, kterého bylo během projednávání dosaženo pro země, které mají nárok čerpat prostředky přesunuté z Kohezního fondu. „Ve výsledném kompromisu po náročných jednáních Komise, Parlamentu a Rady považuji z pohledu nových členských států za jednoznačný úspěch to, že se naší frakci podařilo vyjednat, aby až do konce roku 2016 bylo možné využít 10 miliard eur, které byly vyčleněny z Kohezního fondu pro infrastrukturní projekty v těchto státech, formou národních obálek, nikoli soutěže – oproti původnímu návrhu Komise,“ řekla poslankyně.

„Škrty v rozpočtu, požadované Radou, však znamenají snížení prostředků na dopravu z 31,7 na 23,2 miliard EUR, což při celkových nákladech na dostavbu hlavní sítě TEN-T do roku 2030, které byly Komisí vyčísleny na 250 miliard eur, považuji za velmi nešťastné,“ uzavřela.

Mezi českými projekty, které budou do roku 2030 financovány Evropskou unií, patří například vybudování kombinovaného terminálu silniční a železniční dopravy v Ostravě a Přerově, výstavba přeshraničního úseku silniční rychlostní komunikace mezi Zlínem a Žilinou, modernizace trati pro železniční spojení z Prahy na pražské letiště Václava Havla, modernizace železniční trati Praha - Brno - Břeclav, včetně modernizace železničního uzlu Brno a vyhotovení studie pro budoucí výstavbu vysokorychlostní trati na trase Praha - Drážďany. Do seznamu byly zařazeny také studie a práce na vysokorychlostní trati Praha - Norimberk a Praha - Mnichov s tím, že o konkrétní variantě budou rozhodovat příslušné vnitrostátní orgány na české a německé straně při přípravě projektu. U vnitrozemské lodní dopravy schválil Evropský parlament do roku 2030 financování studie pro budoucí výstavbu zdymadel v lodním přístavu Děčín a studii na lepší splavnost a modernizaci toků Labe a Vltavy v oblasti toku Pardubice - Praha - Drážďany - Hamburk.

Evropský parlament také schválil přezkum realizace projektů hlavní sítě v roce 2023, ve kterém by Komise měla posoudit pokrok při provádění projektů, zohlednit vnitrostátní prováděcí plány pro konkrétní podobu jednotlivých staveb a studií a bude mít také možnost přehodnotit lhůty pro jejich provedení. Komise by také měla vyhodnotit, zda by měly být do této sítě začleněny i další trasy v rámci sítě TEN-T.