Byla jsem na návštěvě u své maminky, když kolem páté odpoledne u dveří zazvonil dobře oblečený mladík. Žoviálně začal konverzaci dotazem, že máme velké dveře, jestlipak u nás bydlí obr? (Zřejmě lekce z příručky Jak navázat přátelský kontakt.) Na mou otázku, co si přeje, velmi suverénně pravil, že jde zkontrolovat měřiče a odběrná místa pro dodavatele energií. Pravda, poněkud ho zaskočilo, že jsem po něm chtěla nějaký doklad totožnosti. "Jistě, jistě," začal překotně kramovat ve své složce a vytáhl jakousi průkazku. A ejhle. Obchodní zástupce firmy XY-Energy. "Jdete nám tedy nabízet služby nového dodavatele," ještě jsem se ujistila. "Ano, ale českého!" snažil se zachránit situaci náš prodejce. "Nemáme zájem a pokud to nevíte, ve městě platí zákaz podomního prodeje. Městská policie Vám to ale vysvětlí možná lépe než já." Mladík se rychle odporoučel. Musím říci, že se opravdu mnoha lidem nedivím, že se tváří v tvář suverénnímu vystupování těchto hochů neubrání. Vypadají tak seriózně a mile. A tak jedna rada, která Vám může pomoci skutečně zjistit, o co jde, zní: nechte si od neznámého a nezvaného návštěvníka, ať už říká cokoliv,  předložit průkaz zaměstnavatele s průkazem totožnosti. Získáte tím trochu času se nadechnout, než řeknete ono osudové: "Jen pojďte dál..."