Kdybych neměla za sebou během uplynulých let řadu špatných zkušeností s prohranými hlasováními o mých návrzích v rámci projednávání různých zpráv ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů i na plénu Evropského parlamentu, kterými jsem na dvojí kvalitu soustavně upozorňovala, byla by pro mne tato současná aktivita důvěryhodnější. Dvojí kvalita by se také objevila jistě ve vícero zprávách, než jak se nakonec podařilo.

I tak je nutno říci, že v tomto tématu máme jako Evropský parlament několikaletý náskok před Radou ministrů zemědělství i Evropskou komisí.

Nejvíce mne ovšem v této souvislosti zaráží schizofrenie kolegů lidovecké frakce. Jejich politická rezistence vůči tématu dvojí kvality (čest výjimkám) byla doposud opravdu značná, aby se nyní pustili halasně do boje, ale v reálu zase ne tak moc. Podpora mého pozměňovacího návrhu k nařízení o tzv. geo-blockingu, který by praxi dvojí kvality jednoznačně zařadil mezi zakázané praktiky diskriminující spotřebitele, opět našimi pravicovými frakcemi podpořena nebyla.