Tento nápad jednoznačně odmítám, stejně jako jeho odůvodňování, že mnozí žáci úkoly stejně nepíší, že na dohled nad domácí přípravou rodiče nemají čas a že stačí, když se žáci všechno naučí ve škole. Tyto názory považuji za naprostý nesmysl.

To, co se dítě naučí ve škole, je často velmi nutné doma procvičit, zautomatizovat a upevnit si poznanou látku. Ve třídě s 30 žáky to objektivně není možné. Kromě toho se při domácí přípravě učí samostatně pracovat, vyhledávat, posuzovat a třídit informace. Učí se systematické pravidelné přípravě, zodpovědnosti a přístupu k práci. V neposlední řadě má domácí příprava význam nejenom pro vzájemný vztah rodičů a dětí, ale také pro vztah a spolupráci rodičů a školy.

Z těchto a mnoha dalších důvodů nemohu souhlasit s projektem, který chce rozšířit vyučování bez domácích úkolů. Mám obavy, že za chvíli někdo přijde s tím, že škola vlastně celkově obtěžuje žáky i rodiče a měla by být zrušena vůbec. „Zářný“ příklad už v naší zemi máme v podobě uzákoněného domácího vzdělávání, které se dokonce rozšiřuje z prvního na druhý stupeň základní školy.

Myslím, že tyto výplody negativně přispívají k pochybným teoriím o svobodné výchově, kdy dítě má mít pouze práva, ale žádné povinnosti, nemá být k ničemu nuceno, nesmí se na něj zvýšit hlas, natož mu dát na zadeček, když si to zaslouží. Ti samí zastánci zmíněné výchovy se pak strašně diví, jakou to máme mládež a co ty děti v té škole vlastně učí.

Marta SEMELOVÁ, poslankyně Parlamentu ČR za KSČM