Jana Nagyová dřela podle Petra Nečase jako kůň, a tak dostávala odměny, o nichž se normálnímu člověku ani nezdá. Podobně udření jsou zřejmě i úředníci ministerstev, jimž Nečasova vláda ještě před svým odchodem stihla rozdělit odměny ve výši 243 milionů korun. Ale co ti ostatní? Měsíce trvalo handrkování o alespoň částečné zvýšení minimální mzdy, která je od roku 2007 na výší 8 tisíc korun, aniž by se bralo bralo v potaz, co všechno se od té doby zdražilo. Rodinám se bere porodné, nemocní musí platit, jak mourovatí za léky a pobyt v nemocnici, seniorům už z jejich penze nezbývá často ani na nájem.

A učitelé? I ti se musejí uskrovnit, aby bylo na všechny ty odměny pro vyvolené, na zabezpečení soukromých firem a na pohádkový dar církvi. Nejen, že na mnoha školách už kantoři nedostávají ani osobní ohodnocení, ale ještě prožívají každý rok nejistotu, co s nimi bude o prázdninách. 3 022 učitelů se muselo letos na začátku prázdnin přihlásit na úřady práce jen proto, že školy jsou donuceni drasticky šetřit. Na prázdniny propuštěným učitelům pak už zbývá jen doufat, že s nimi ředitel na začátku školního roku smlouvu opět podepíše. A tak poslušně mlčí a čeká. Vždyť celkově je na úřadech práce 7 156 učitelů, takže je z čeho vybírat. Stát se může i to, že kvůli úsporám se sloučí třídy a pro něho už místo nebude ani na těch 10 měsíců školního roku. Poslušnost, strach a ponížení…to se stalo typickým rysem současnosti. Jak dlouho ještě?