Z problémového žáka je rázem svatoušek. V duchu se musím smát. Spolupráce rodiny a školy byla přece vždy jednou ze samozřejmých podmínek úspěšného působení na zdárný vývoj každého dítěte, nejen těch vybraných. A bylo tomu tak dlouhodobě, a beze smluv. Časy se však, jak vidno, mění.

A nejde jen o smlouvy. Jinde zase přišli s originálním řešením, jak vyučovat přeplněné třídy základních škol. Vzpomínáte si na polistopadové přísliby, že nízké počty žáků budou využity spokojenými, dobře zaplacenými pedagogy k individuálnímu přístupu ke každému dítěti? Kdeže loňské sněhy jsou! Dnes ředitelé žádají o možnost navýšení počtu žáků ve třídách až na 34. Na individuální přístup se totiž jaksi nedostávají finance.
 
Najdou se však, jak už jsem předeslala, tací, kteří si ví rady vždycky. Jako v základní škole v pražských Kunraticích. Zde se, podle informací z médií, rozhodl pan ředitel řešit vysoký počet žáků vskutku neotřelým způsobem. Navrhl rodičům, aby přispěli na plat dalšího pedagoga, který se bude v každé ze tří prvních tříd věnovat skupině dětí, které potřebují větší podporu. A tak každý rodič dává, kolik chce nebo může. Někdo pár stovek, někdo tisíce korun ročně. Všichni jsou údajně spokojeni, a tak se prý projekt rozšíří i na další třídy. Musím říci, že při čtení tohoto článku jsem doslova lapala po dechu. Už jen zbývá, aby si rodiče rozebírali pedagogický sbor do svých rodin na nedělní oběd. Ne každá rodina však na to bude mít, mnohé mají problém už jen zaplatit výdaje na vzdělání pro své děcko, byť podle ústavy bezplatné. Ale i to se dá přece vyřešit, třebaže jen naoko. Vynález zvaný školní uniformy, který zakryje všechny sociální a ekonomické rozdíly, dorazil už i do České republiky.