Jak uvedlo ministerstvo školství, do prvních tříd nastoupí v září o 7 000 dětí víc než loni. Počet prvňáčků se každý rok zvyšuje a s ním i počet žáků na prvním stupni základních škol. Těch je víc jak půl milionu. Na druhém stupni je žáků méně, 324 tisíc.  S nedostatkem uchazečů se potýkají i školy střední. Demografický vývoj tak ukazuje na vlnu silnějších populačních ročníků dětí narozených po roce 2002. Tento trend by měli mít na paměti krajští radní pro školství při rozhodování o tzv. optimalizaci sítě středních škol, respektive o jejich rušení či slučování. V některých krajích v minulých letech kvůli úsporám k nepromyšlenému slučování došlo. Jedním z výsledků je spojování naprosto odlišných oborů do jedné třídy, navíc nabyté k prasknutí. To má pochopitelně vliv na kvalitu výuky a pracovní podmínky pedagogů. Vím, že v síti středních škol určité úpravy nutné jsou. Situace z minulého roku, kdy na 150 000 volných míst bylo pouze 104 000 zájemců o studium, je asi těžko obhajitelná. Při tvorbě krajských dlouhodobých záměrů je však třeba, mimo jiné, vycházet z analýzy právě zmiňovaného demografického vývoje a z potřeb trhu práce. Podpora soukromým školám, ale také gymnáziím na úkor odborného a učňovského školství v uplynulých více než 20 letech nás dovedla do situace, kdy všude, kam se podíváme, chybí řemeslníci a techničtí pracovníci. Nezapomínejme na to, jaký důsledek má překotné rušení jeslí a mateřských škol, k němuž došlo v 90. letech.  Pro desítky tisíc dětí nyní nejsou místa a zachraňovat situaci mají problematické dětské skupiny.

Marta SEMELOVÁ, poslankyně PČR (KSČM)