Ne s každou lze pochopitelně souhlasit, mnohé nápady jsou diskutabilní, avšak celkově musím říci, že se snažil napravovat chyby svých předchůdců, posouvat školství dopředu a zvýšit kvalitu vzdělávání. Připravil školský zákon, který zavádí jednotné závěrečné zkoušky v oborech středního vzdělání s výučním listem, jistotu zaměstnání pro ředitele škol, jimž končí funkční období, zákaz automatů se sladkostmi na školách a mnohé další úpravy. Při jeho projednávání se ostře postavil proti návrhům pravice zavést na druhém stupni základních škol domácí vzdělávání.

K jeho zásluhám určitě patří i to, že vyjednal navýšení financí pro školství, které následně rozdělil na platy učitelů a školní pomůcky, či vytvoření zdrojů pro rozšiřování kapacit mateřských škol. Na početných jednáních dokázal dojít ke shodě s reprezentací vysokých škol na podobě novely vysokoškolského zákona, která je nyní projednávána ve sněmovně. V připomínkovém řízení je nyní i další novela školského zákona, která má, mimo jiné, zavést jednotné přijímací zkoušky na střední školy, povinnou maturitu z matematiky či povinný poslední ročník mateřské školy. Předškolní vzdělávání má nesporný význam pro další vzdělávací dráhu a srovnání sociálně kulturních rozdílů mezi dětmi, proto zavedení povinného posledního ročníku mateřské školy má naši podporu, je však pochopitelně nutné vytvořit k tomu nejprve podmínky. Pokud jde o jednotné přijímací zkoušky na střední školy, přistoupila k nim už řada krajů a na jejich potřebě se shoduje i většina ředitelů škol. Podmínky jejich konání a stanovení hranice pro přijímání uchazečů by mělo určit ministerstvo školství, tak jak bylo původním záměrem. Pokud stanovení nepodkročitelné laťky pro přijetí zůstane v rukou ředitelů, jak je nově navrhováno, ztrácí to význam, neboť snaha o naplnění školy bez ohledu na studijní předpoklady uchazečů by dostala přednost. Vždyť co student, to peníze pro školu. Změny proto musí jít ruku v ruce s reformou financování regionálního školství. I ta je nyní ve stadiu příprav a projednávání.

Marcel Chládek vytvořil také pracovní skupinu složenou z odborníků z praxe pro přípravu kariérního systému učitelů. V této souvislosti musím poznamenat, že kariérní systém je určitě správná myšlenka, ale bez zvýšení platů učitelům to absolventy pedagogických fakult samo o sobě do školství nepřiláká. Oprávněně proto požadoval Chládek na jednání s ministrem financí Babišem o státním rozpočtu na příští rok navýšení peněz pro školství, aby mohl přidat učitelům i nepedagogickým pracovníkům. V případě, že by toho nedosáhl, pohrozil dokonce svou rezignací. Článek v „nezávislé“ Mladé frontě dnes to „vyřešil“ za něho. Radost nad jeho odchodem už vyjádřila poslankyně Putnová (TOP 09) či Chládkův stálý kritik, předseda školského výboru Zlatuška (ANO). Vyhovuje to ale možná i jiným kruhům. Vzpomínám si na tvrdý odpor koaličních partnerů v momentě, kdy přišel na vládu s návrhem na omezení financování soukromých a církevních škol.