Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,
pan ministr stručně shrnul v (nesroz.) z toho senátního návrhu. Z mého pohledu ta novela zákona o pedagogických pracovnících je jedním z nejvýznamnějších legislativních kroků v oblasti vzdělávání v tomhle volebním období. Už tady bylo konstatováno, že jedním z cílů novely je pootevřít profesi odborníkům bez pedagogického vzdělání, to je ten zmíněný paragraf 9a. V zásadě jde o to, že vysokoškolsky vzdělaný odborník může být přijat ředitelem na dobu tří let, během níž má možnost doplnit si to takzvané pedagogické minimum.
Já pevně věřím, že tenhle krok pomůže přilákat do školství kvalitní lidi, kteří by jinak učit nešli. Já vím, že ten paragraf vzbudil velké debaty a já sám jsem před projednáváním téhle novely u nás v Senátu absolvoval řadu schůzek jak s příznivci, tak s odpůrci této změny, ale na mém pevném přesvědčení o tom, že české školství v žádném případě nezničíme tím, že do něj pustíme vzdělané odborníky z praxe, se nic nezměnilo.
Já bych z kritiky té novely souhlasil v jednom. V ideálním případě bychom zde měli situaci jako ve Finsku, kde učitelské povolání patří mezi jedno z nejprestižnějších a na pedagogické fakulty chodí ti nejlepší z ročníku. To u nás bohužel zatím stále neplatí. A kdybych ještě zůstal - pro vaši informaci - na severu Evropy, v Dánsku si studenti volí práva a jako záchrannou alternativu pro případ, že se nedostanou na pedagogickou fakultu. Tedy práva jako záchranná varianta, to je v českém kontextu spíše výkřik z jiné galaxie.
Od řady ředitelů, s nimiž jsem v kontaktu, vím, že ve svých učitelských sborech měli skvělé lidi, kteří učili velmi kvalitně, aniž by měli příslušné pedagogické minimum. Víte, často záleží daleko více na schopnostech daného člověka a na jeho ochotě se dále vzdělávat. A naopak studium na pedagogické fakultě automaticky z nikoho neudělá ani kvalitního učitele, ani kvalitního člověka.
prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c. mult.
Pan ministr také zmínil, že ta novela zákona o pedagogických pracovnících navazuje platy pedagogických pracovníků na hospodářský růst a učitelé tak budou mít jistotu, že jejich plat bude průběžně valorizován s tím, jak poroste průměrná mzda. Když byla tato změna zde ve Sněmovně přijata formou pozměňovacího návrhu, už to tady také padlo, zůstaly v ní některé nepřesnosti, vesměs technického rázu. A já jsem rád, že jsme ve spolupráci s výborem, ministrem školství, Ministerstvem školství i s předkladatelem návrhu panem kolegou Bartoněm připravili a v Senátu hladce schválili pět změn, které máte před sebou.
První změna se týká přesnější specifikace adaptačního období uvádějícího učitele, a to na dva roky od vzniku jeho prvního pracovního poměru.
U druhé změny jde o lepší provázání se zákoníkem práce.
Třetí změna opravuje technickou číselnou chybu v tabulce, která stanoví procentuální růst platů učitelů.
Čtvrtá se týká přechodného období na rok 2022. Tato změna reaguje na makroekonomický odhad, podle něhož dojde ke zpomalení růstu průměrné nominální mzdy.
A nakonec ta nejdůležitější změna v bodě čtyři, který upravuje výklad zakotvení finančních prostředků na nejméně jednu šestinu objemu stanovených ve školském zákoně. Bez této úpravy by ministerstvo nebylo s to vypočítané normativy aplikovat a ovlivňovat poměr pevné a variabilní části platu.
Jak můžete vidět, jde o zcela technické úpravy, které, a to zdůrazňuji, Senát schválil drtivou většinou hlasů. Celá novela je přitom obsahově totožná s verzí, kterou jste zde rovněž schválili téměř všemi hlasy poslanců před odesláním do Senátu.
Takže, vážené kolegyně a vážení kolegové, dovolím si na vás apelovat, abyste podpořili senátní verzi novely zákona o pedagogických pracovnících, kde jde o to pootevření profese odborníkům praxe a zejména po technických opravách v Senátu o bonus pro všechny učitele ve formě navázání jejich platů na ekonomický růst. Pevně věřím, že jejich očekávání nezklamete a zákon v senátní verzi podpoříte.
Děkuji.
Psali jsme:
autor: PV
