Kdyby náhodou TOP09 stála o mou dobře míněnou radu, tady je: pan doc. Tuleja by se rozhodně ministrem pro vědu stát neměl. Kdyby šlo skoro o jakýkoliv jiný ministerský post, jeho “škraloup” s publikováním v (nejspíše) predátorských časopisech by možná až tolik vadit nemusel. Ale když jde zrovna o vědu, kde je důvěryhodnost adepta mezi vědci hodně důležitá, běžel by už od startu s velkým handicapem. Myslím si to ani ne tak kvůli tomu, že několik jeho prací vyšlo v časopisech, které jsou v tzv. Beallově seznamu potenciálně predátorských žurnálů. Spíše mám problém s jeho následnou reakcí.

Beallův seznam je už totiž docela starý, jeho udržování zabránil soustředěný právní útok těch časopisů, které na něm jsou. Proto se mezitím v některých (spíše ojedinělých) případech mohlo stát, že se následně podezření na predátorský charakter časopisu nepotvrdilo. U jiných bylo sice zpočátku na místě, ale od té doby se přece jen posunuly více směrem k normálnímu vědeckému periodiku. Byl bych tedy od pana adepta na ministra čekal nějakou věcnou obhajobu, která by vysvětlovala volbu konkrétních časopisů. Před 10 lety se zkušenosti s predátorskými časopisy teprve začaly hromadněji akumulovat, a “nalítnout” jim bylo snazší než dnes. Jistě, případné přiznání nerozpoznání nesolidního charakteru nějakého časopisu by o velkém rozhledu v oboru zrovna nesvědčilo, ale šlo by jakž takž pochopit a akceptovat.

Jenže to úplně zásadní s čím věda stojí a padá je důvěryhodnost. A to je právě to, co predátorské časopisy silně podminovávají. A může to mít zcela konkrétní a praktické důsledky - od klesající ochoty veřejnosti vědecké poznávání financovat po problémy s akceptací vědecky podložených řešení. A to se prostě nenapraví tím, že řeknu “sorry” a smažu odkaz na ty články z nějakého - při vší úctě - zcela irrelevantního univerzitního seznamu  publikací. Pokud by to mělo být myšleno vážně, naprostým minimem by měla být retrakce těch článků v příslušných časopisech (pokud něco takového jsou ochotny udělat - k charakteristikám predátorských časopisů patří, že k tomu ochotné nebývají).