Pro někoho jsou Velikonoce svátky jara, křesťané si během nich připomínají události, které tvoří samotnou podstatu jejich víry. Myslím ale, že nezáleží na tom, zda jsme či nejsme křesťané, aby nás velikonoční příběh lidsky oslovoval.

Každému z nás, bez ohledu na vyznání, život přinaší úděly, tak jako Ježíšovi naložili kříž. Setkáváme se se zradou Jidašů a pokrytectvím farizejů. Stáváme před rozhodnutím vlastní oběti pro dobro blízkých i vzdálených. Zažíváme opuštění, ale také nalézáme sílu jít dál, držet se principů a nevzdávat se. Velikonoční příběh posiluje naději, že cesty lásky mají smysl, i když se někdy mohou rozumu jevit jako strašlivě nerozumné. V lásce je lidství, které nás spojuje.