Senátor Linhart: Dokud nebude odpovídající recyklace, tak další tlak na třídění postrádá smysl

30.04.2020 14:47 | Zprávy

Projev na 21. schůzi Senátu dne 30. 4. 202, Zpráva o životním prostředí České republiky 2018.

Senátor Linhart: Dokud nebude odpovídající recyklace, tak další tlak na třídění postrádá smysl
Foto: senat.cz
Popisek: Zbyněk Linhart

Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegové, kolegyně, výbor pro územní rozvoj,veřejnou správu a životní prostředí projednal tento tisk, to znamená zprávu o životním prostředí za rok 2018, na svém 16. jednání, na 16. schůzi předevčírem a přijal usnesení č. 87, které máte před sebou. A kromě toho standardního, té věty, že bereme zprávu na vědomí, k tomu přibyla ještě druhá věta, kde bychom chtěli požádat MŽP o poskytnutí informací ve věci realizace některých opatření, které by řešily přetrvávající dlouhodobé negativní zjištění, tak jak jsou v těch zprávách. Nejenom za rok 2018, ale mnoho z nich přetrvává. Pan ministr tady řekl nějaký základ, asi opisoval z mé zprávy snad. Jako řekl několik pozitivních věcí, které tady mám, takže já se potom budu soustředit i na nepříjemné věci, které tady dlouhodobě vidíme. Zpráva opravdu od roku 2005 je ve stejné struktuře a ve stejné podobě, což má, jak už tady bylo řečeno, řadu výhod. Třeba se dobře porovnává, je v tom docela dobrý přehled a tak dále. Nicméně se píše rok 2020 a Evropská unie se chce stát do roku 2050 klimaticky neutrálním kontinentem, o tom jsme tady mluvili předchozí 2,5 hodiny, takže je potřeba se na to podívat i z tohoto pohledu, z hlediska nejenom pohledu na tu zprávu, ale z hlediska i politiky České republiky v oblasti mimo jiné i životního prostředí. Z hlediska čisté energie, udržitelného průmyslu, ekologičtějšího stavebnictví, biodiverzity a tak dále. To bude vyžadovat změnu v přístupu ministerstva ve vztahu ke zprávě, ale nejen k ní, ale i k přístupu dalších rezortů a vlády jako celku, protože mnoho věcí je mimo rezort životního prostředí. Ta zpráva, jak jste se mohli podívat v tisku 190, letos ji nemáme vlastně v tištěné podobě, ale vidíte, že to je balík 350 stránek, které popisují mnohdy i detailně mnoho aspektů, někdy i mezinárodní srovnání. Ale neobsahuje doporučení, zhodnocení, zhodnocení opatření, jestli se nám ty věcí daří, a to asi není tedy ani úmyslem a posláním zprávy. Nicméně si myslím, že by výstup z toho měl být aspoň v několika málo oblastech.

Čili kdyby MŽP zpracovalo k přetrvávajícím a dlouhodobým problémům nějaké stanovisko, respektive jaké rychlejší opatření, než v dlouhodobějších koncepcích, chce dělat, jaké udělá korekce své politiky. A to jak ze strany tedy především životního prostředí a MŽP je zodpovědné za zprávu, ale samozřejmě že jsou to i další rezorty. Ministerstvo zemědělství především. My máme řadu údajů, řadu dat, analýz, strategií, koncepcí, akčních plánů, myslím, že to je obecnější problém nejenom v Čechách, ale i mimo, a často se pak utápíme v těch formalitách, v detailech a s těmi detaily neumíme úplně pracovat, a to myslím, že je velká výzva, a nejenom v oblasti samozřejmě životního prostředí. Často nám chybí odpovídající návaznosti, a teď nemyslím jenom teoreticky a dlouhodobé, ale realistické, ty, co jsou rychle k mání a jsou rychle vidět. Ale ke zprávě samotné – my jsme k zpravě letos měli několik námětů nebo připomínek, například aby se zohledňoval radioaktivní odpad, protože je to i z hlediska zdravotnictví, průmyslu atd. je docela důležitá problematika. Měli jsme připomínku k datům, jak tady zaznělo, je jich tam hodně, ale po těch krajích je to za celé kraje. A obzvlášť některé jsou hodně nehomogenní a pak vlastně ty výsledky jsou zkreslují a jde o to, jestli se nezamyslet nad tím, jestli by nestálo za to do budoucna mít nějaké podrobnější data na úrovni okresů nebo ORP a tak dále.

Zpráva, tak jako již poslední léta, je doprovázena takovými smajlíky. Zelený, jako že všechno je v pořádku, oranžový, že tak jako jsme v nějaké stagnaci, a pak takový červený, který se mračí a říká, že ne všechno je v pořádku. To tam je vlastně jednak k jednotlivým oblastem životního prostředí, ale i v porovnání k roku, jak se změnila situace k roku 1990, k roku 2000, 2010 a za poslední rok. Jsou z toho vidět právě trendy, není důležitý jenom konkrétní, ale vlastně trendy a tendence dlouhodobé. Je vidět, že v 90. letech se hodně podařilo, ono to bylo také výchozím stavem. A stále tak, jak pokračujeme, tak je to náročnější z mnoha ohledů, i z hlediska ekonomických, takže velmi často máme dneska zelený smajlík u financování, to jako že financí je asi dost. Ale velmi často také u těch potom výsledků vidíme, že je tam mračící se smajlík, že to úplně asi není v pořádku. Takže na to je asi potřeba se zaměřit, protože měřítkem nemůže být množství utracených peněz, miliard, ale také si nějak kriticky zhodnotit efektivitu jejich utrácení. A pokud možno se zase neutápět v detailech, ale kouknout s nějakým odstupem. Těch údajů, jak jsem tady řekl, i pan ministr, je tam celá řada, jsou velmi zajímavé, čili to je myslím na nějaké prostudování pro toho, kdo má zájem. Já bych se jenom dotkl 3 oblastí podrobněji, to jsou odpady, tady jsem měl takovou jedinou výtku ve vztahu k datům, jinak je nezpochybňuji, ale u odpadů je to myslím zřejmé a vidíme to i v reálném životě. Kritizuje to i OECD dlouhodobě, že máme dva konkurenční nástroje nebo sběry dat. A vidíme, že především u vytříděných odpadů a především u některých komodit je to velký problém. Je otázka, jestli data nám ukazuje všechno, co bychom chtěli vidět, protože vidíme u plastů a u některých dalších komodit, myslím plasty bez PET lahví, tak velmi často ty odpady končí, v lepším případě ve spalovnách, ale ještě v daleko horším tedy ve skládkách. A to bych řekl, že obzvlášť poslední dva roky je velký problém a je to ve velkém.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

MUDr. Ivan David, CSc. byl položen dotaz

Nerostné bohatství na Ukrajině

Na CNN jste tvrdil, že Ukrajina již nerostné suroviny, které jsou na jejím území nevlastní, že je vlastní někdo jiný. Jak to víte? Myslíte, že tak na USA šije nějakou boudu, a proto došlo i k vyhrocení oné schůzky, kde se měla smlouva podepsat? A kdo je tedy podle vás vlastní?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Gregorová (Piráti): Musíme dát utrum firmám, které obcházejí ruské sankce

23:08 Gregorová (Piráti): Musíme dát utrum firmám, které obcházejí ruské sankce

Europoslankyně Markéta Gregorová se jako jediná česká zástupkyně účastnila Kyjevského bezpečnostního…