Nejvíce studií zatím pochází od samotného výrobce, firmy Philip Morris, který uvádí menší zdravotní rizika ve srovnání s klasickými cigaretami. „K zodpovědnému posouzení škodlivosti zahřívaného tabáku potřebujeme fakta. Pojďme se bavit o tom, že potřebujeme nezávislé studie,“ říká senátor prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc.

Fakta pomohou odstranit legislativní nejistotu k užívání IQOS v restauracích

Podle výrobců značky IQOS i Glo jsou emise u bezdýmových tabákových výrobků výrazně nižší než u běžných cigaret. Ty hoří při teplotě vyšší než 600 stupňů, kdežto náplně těchto alternativních výrobků se ohřívají pouze na 240 až 300 stupňů a nevzniká tak jedovatý karcinogenní dehet. Označují se jako zahřívaný nebo tlející tabák. „V běžných cigaretách je prokázáno 60 přímých karcinogenů a několik tisíc dalších toxických látek. Kuřák IQOS neobtěžuje své okolí množstvím toxického kouře, je ale nasnadě, že i zde jedovaté látky s největší pravděpodobností vznikají,“ komentuje profesor Malý.  Filtr obsahuje biopolymerovou vložku z kukuřičného škrobu, která zahříváním mění své zabarvení a strukturu. Dosavadní legislativa ošetřila ohledně zahřívaného tabáku zavedení spotřební daně, která se začne vybírat v průběhu letošního roku. Možnost heetovat IQOS či Glo v restauracích je však defacto ponechána na provozovatelích. „Pro účel zákona se k těmto alternativám momentálně přistupuje podobně jako k elektronickým cigaretám, ačkoliv jde v principu o něco jiného. Podle názoru ministerstva zdravotnictví se tedy mohou v restauracích „kouřit“. Provozovatelé je ale mohou ve svém podniku zakázat. Právně závazný výklad zákona by ovšem mohl provést u konkrétního případu pouze soud,“ vysvětluje profesor Malý.