Po více než třech letech se bohužel ukazuje, že řada poslanců, poslankyň, senátorek i senátorů, kteří se k podpoře protikorupční legislativy hlásili, tak nečinili na základě svého hlubokého přesvědčení, ale spíš z důvodu, že boj proti korupci přinášel politické body.

Vláda zůstala v prosazování doporučení Rekonstrukce státu v půlce cesty. Nejvyšší kontrolní úřad zatím nemůže (díky 4 senátorům za KDU-ČSL) kontrolovat, co se děje ve společnostech ovládaných státem nebo obcemi. Díky Ministerstvu financí jsme se nedočkali ani zákona, který by nastavil podmínky pro obsazování pozic v dozorčích radách státních firem.

Kdyby se sliby vládní koalice nepodařilo splnit díky obstrukcím opozice jako v případě služebního zákona, bylo by možné vládu pochválit za to, že se přijalo aspoň 6 z 9.ti návrhů REST, za to, že v indexu vnímání korupce má Česká republika dnes o 7 bodů více, než za Nečasovy vlády, za to, že se povedlo na provozních výdajích státu ušetřit 15 miliard.