Po více než třech letech se bohužel ukazuje, že řada poslanců, poslankyň, senátorek i senátorů, kteří se k podpoře protikorupční legislativy hlásili, tak nečinili na základě svého hlubokého přesvědčení, ale spíš z důvodu, že boj proti korupci přinášel politické body.
Vláda zůstala v prosazování doporučení Rekonstrukce státu v půlce cesty. Nejvyšší kontrolní úřad zatím nemůže (díky 4 senátorům za KDU-ČSL) kontrolovat, co se děje ve společnostech ovládaných státem nebo obcemi. Díky Ministerstvu financí jsme se nedočkali ani zákona, který by nastavil podmínky pro obsazování pozic v dozorčích radách státních firem.
Kdyby se sliby vládní koalice nepodařilo splnit díky obstrukcím opozice jako v případě služebního zákona, bylo by možné vládu pochválit za to, že se přijalo aspoň 6 z 9.ti návrhů REST, za to, že v indexu vnímání korupce má Česká republika dnes o 7 bodů více, než za Nečasovy vlády, za to, že se povedlo na provozních výdajích státu ušetřit 15 miliard.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
Proč zřizovat nějako krizovou komisi?
Kdo by měl být jejím členem? Kdo by ji jmenoval? Na jak dlouho? A jestli se může sejít a rozhodovat nějaká komise, proč by nemohl i parlament? Nějak to nechápu a myslím, že by o zásadních věcech měli rozhodovat politici, které si volíme ne bůh ví kdo.
Jinde na netu:
Další články z rubriky
9:15 Vích (SPD): Potřebujeme revizi krizové a obranné legislativy
Společné jednání ústavně-právních komisí Poslanecké sněmovny a Senátu znovu otevřelo debatu o připra…
