Mezi skutečně alarmující a zlé zprávy současnosti patří to, jak se vyvíjí situace kolem vody v krajině. Řešení, která jsou v našich silách, v případě vody jsou známá, ale je to hodně o politických rozhodnutích a také o penězích.

1) Potřebujeme zabírat další a další půdu?

Za prvé bychom měli vždy 3x zvažovat jestli je ten či onen zábor půdy skutečně nezbytný. U každé nové stavby ve volné krajině bychom měli zvažovat, zda převyšuje zájem na ochrany jednoho z nejcennějších neobnovitelných přírodních zdrojů, tedy půdy – krajiny. Neopájet se neustále nutností ideální infrastruktury, ta nám sice pomůže rychleji se dostat z bodu A do bodu B, ale zcela jistě platí přímá úměra: čím více aut, tím hůře pro nás i pro planetu.

2) Vodu je potřeba udržet v krajině

Za druhé je nutné vodu udržet v krajině. To je možné jenom pokud se zkvalitní půda jako taková, přibude v ní výrazně organická složka a výrazně se zmenší výměra lánů. Víme, že máme okolo 90% veškeré zemědělské půdy utužené v podorniční vrstvě. Dešťová voda tedy zcela minimálně vsakuje, naopak odtéka a podzemní zdroje se nám dramaticky ztrácí. U nás je průměrná výměra zemědělského subjektu okolo 120 ha, jinde v Evropě je to okolo 20 ha. Máme vážné problémy s degradací půdy vlivem větrné a vodní eroze. Potřebujeme zpět meze, vsakovací pásy trvalých travních porostů, mnohem více zeleně do krajiny. Potřebujeme do krajiny navrátit drobné vodní plochy a mokřady. Před desítkami let bylo na území ČR cca 1,4 milionů hektarů mokřadních ploch, dnes jich máme něco zhruba 300 tisíc.