Senátor Orel: Na vysychající řeky a umírající stromy je smutný pohled. Ale nemusí být

18.08.2018 13:49 | Zprávy

Vysychající řeky, umírající stromy, to je skutečně velmi smutný a především nebezpečný stav, který se dotýká každého z nás – i když si to řada lidí vůbec nepřipouští. Stav krajiny a stále rozsáhlejší sucho patří mezi alarmující zprávy. Řešení, jak zadržet vodu v krajině, jsou přitom známá. Podívejte se, co doporučuje senátor za Zelené a ekolog Petr Orel.

Senátor Orel: Na vysychající řeky a umírající stromy je smutný pohled. Ale nemusí být
Foto: archiv kandidáta
Popisek: Petr Orel (SZ)

Mezi skutečně alarmující a zlé zprávy současnosti patří to, jak se vyvíjí situace kolem vody v krajině. Řešení, která jsou v našich silách, v případě vody jsou známá, ale je to hodně o politických rozhodnutích a také o penězích.

1) Potřebujeme zabírat další a další půdu?

Za prvé bychom měli vždy 3x zvažovat jestli je ten či onen zábor půdy skutečně nezbytný. U každé nové stavby ve volné krajině bychom měli zvažovat, zda převyšuje zájem na ochrany jednoho z nejcennějších neobnovitelných přírodních zdrojů, tedy půdy – krajiny. Neopájet se neustále nutností ideální infrastruktury, ta nám sice pomůže rychleji se dostat z bodu A do bodu B, ale zcela jistě platí přímá úměra: čím více aut, tím hůře pro nás i pro planetu.

2) Vodu je potřeba udržet v krajině

Za druhé je nutné vodu udržet v krajině. To je možné jenom pokud se zkvalitní půda jako taková, přibude v ní výrazně organická složka a výrazně se zmenší výměra lánů. Víme, že máme okolo 90% veškeré zemědělské půdy utužené v podorniční vrstvě. Dešťová voda tedy zcela minimálně vsakuje, naopak odtéka a podzemní zdroje se nám dramaticky ztrácí. U nás je průměrná výměra zemědělského subjektu okolo 120 ha, jinde v Evropě je to okolo 20 ha. Máme vážné problémy s degradací půdy vlivem větrné a vodní eroze. Potřebujeme zpět meze, vsakovací pásy trvalých travních porostů, mnohem více zeleně do krajiny. Potřebujeme do krajiny navrátit drobné vodní plochy a mokřady. Před desítkami let bylo na území ČR cca 1,4 milionů hektarů mokřadních ploch, dnes jich máme něco zhruba 300 tisíc.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

MUDr. Ivan David, CSc. byl položen dotaz

Nerostné bohatství na Ukrajině

Na CNN jste tvrdil, že Ukrajina již nerostné suroviny, které jsou na jejím území nevlastní, že je vlastní někdo jiný. Jak to víte? Myslíte, že tak na USA šije nějakou boudu, a proto došlo i k vyhrocení oné schůzky, kde se měla smlouva podepsat? A kdo je tedy podle vás vlastní?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Gregorová (Piráti): Musíme dát utrum firmám, které obcházejí ruské sankce

23:08 Gregorová (Piráti): Musíme dát utrum firmám, které obcházejí ruské sankce

Europoslankyně Markéta Gregorová se jako jediná česká zástupkyně účastnila Kyjevského bezpečnostního…