Dobrý den, paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Týrací zákon. Zákon, který má bránit týrání zvířat. Má sloužit pomoci zvířatům. Asi se všichni shodneme, že nechceme ubližovat zvířatům, přesto ten zákon takto silně polarizuje celou společnost. Je to zvláštní. Už tady bylo hodně řečeno. Já bych se věnoval stejně, neodpustím si to, dvěma neuralgickým bodům, a to jsou klecové chovy a divoká zvířata.

U klecí tady zaznělo mnoho výhod a nevýhod, já bych se omezil na jednu výhodu klecového chovu a jednu výhodu podestýlkového chovu, abych to příliš neprotahoval. Tu výhodu toho klecového chovu vidím v tom, že tam v podstatě může být méně kvalifikovaný pracovník, že není taková náročnost na toho pracovníka, protože ten proces je natolik téměř automatizován, že tam nehraje takovou roli lidský faktor. To je velmi důležité, když zmiňujeme všechna ta procenta smrtnosti, nakažlivosti atd., protože obráceně nevýhodou podestýlkového je, že tam ten pracovník musí být mnohem pečlivější, dodržování zoohygienických podmínek, musí tam být kvalitní klimatizace, musí tam být dobře dodržované technologické postupy. To je výhoda klecového chovu. Ale výhoda podestýlkového chovu je, že ho pořád můžeme zlepšovat. Tam můžeme dál jít i do budoucna zlepšováním. Kdežto u těch klecových chovů už máme v podstatě limity. Tam už se žádného dalšího zlepšení dočkat nemůžeme.

Potřebujeme vajíčka, potřebujeme drůbeží maso, ale i přes to všechno se můžeme snažit o to zlepšování těch podmínek. A to, jak říkám, ty klece už neumožňují. Když to shrnu, tak zrušení klecových chovů je nevratné, to prostě tady je. Je to na stole. Je jenom otázka, jestli se rozhodneme, jestli to bude teď, nebo zítra, nebo pozítří. To bych se vrátil k té předvídatelnosti. Férovější je říct to rovnou, protože ono to nastane. Můžeme tomu bránit, jak chceme.

Včera to bylo Rakousko, které to zvládlo, dnes je to Německo, které to má, Francie, která to připravuje, k tomu ČR. Teď si vezměte trh, o kterém mluvíte, trh Francie, trh Německa a Rakouska, jsme někde na polovině Evropy. Dobře, nejsme na polovině Evropy, vezmu to zpátky, protože pan ministr kroutí hlavou. Ale tou cestou to půjde. Německo chce skončit s klecovým chovem v roce 2025, v podstatě se u toho inspirovaly i ty řetězce, řada těch řetězců chce skončit s prodejem podestýlkových vajec v roce 2025. Neboli, jak mě citoval pan kolega Šilar, ty obavy ze změny změňme na příležitost, přesvědčme ty chovatele, že je to příležitost, jak si zachovat konkurenceschopnost. Protože pokud to necháme tak, jak to je, pokud se zuby nehty budeme držet, aby klecové chovy zůstaly, tak nám ten vlak ujede a tuto výhodu ztratíme.

Je potřeba pomoct těm chovatelům, tady bych se přimlouval, už to tady dvakrát zaznělo, dotace jako kompenzace nevidím jako smysluplné, ale dotace pro přechod z jedné technologie na druhou, ty vidím jako velmi smysluplné, které pomůžou udržet konkurenceschopnost a konkurenční výhodu českých výrobců.