Senátor Valenta: Dejme stopku uprchlíkům. Vyhlasme křižácké války Islámskému státu

30. 9. 2015 11:39

Uprchlická krize v Evropě se vymkla z rukou.

Senátor Valenta: Dejme stopku uprchlíkům. Vyhlasme křižácké války Islámskému státu
Foto: archiv senátora
Popisek: senátor Ivo Valenta

Rozhodnutí Rady ministrů vnitra je toho jasným důkazem a je bláhové se domnívat, že EU bude mít dostatek nástrojů, sil a bariér k tomu, aby dokázala přerozdělit 120 000 uprchlíků podle úředníky navrženého klíče do všech členských zemí. Aktuálně totiž nic nesvědčí pro opak. Iráckým uprchlíkům se nelíbí ve Finsku, protože je tam zima. V německém Nieheimu vypovídají nájemní smlouvy pracujícím starousedlíkům, aby ubytovali žadatele o azyl. Uprchlíci si v táborech po celé Evropě začínají shromažďovat nože a tyče. Nevděk projevují imigranti všude, i v Čechách. V Bělé pod Bezděcem nechtějí například nosit obnošené šatstvo a žádají nové oblečení, ve Vyšních Lhotách si vyrábějí zbraně.

Přiznám se, že mě během zasedání Senátu minulý týden přímo nadzvedl ze židle ministr zahraniční, Lubomír Zaorálek, když mé kolegy v Senátu vyzval v debatě o řešení uprchlické otázce k zachování „chladné hlavy“. Fakt, že kvóty nejsou řešením této krize a jejích příčin, je zřejmý a jsem zvědavý, jak dlouho ještě vydrží politická reprezentace zavírat oči před neustále se vyhrocující uprchlickou krizí. Pokus exportovat demokracii do zemí třetího světa před lety evidentně nevyšel a je absurdní, že dnes zkoušíme otevřít náruč těmto národům přímo v Evropě. Je to jako prokazovat impotenci v řešení skutečně zásadních a strategických problémů starého kontinentu. Jsem samozřejmě rád, že česká vláda uhájila svá dřívější prohlášení a kvóty odmítla. V této situaci, kdy kvóty ministři EU přijali, však pokládám za důležité, aby ČR vystupovala mnohem důrazněji a podobně jako Slovensko veřejně deklarovala, že rozhodnutí EU nebude respektovat. Česká vláda by se měla připojit k žalobě Roberta Fica u Evropského soudního dvoru a ne pouze alibisticky vyčkávat, jak Slovensko u soudu dopadne. 

Klid přesto necítím, zaděláváme si na velké sociální a bezpečnostní problémy. V této souvislosti mě zaujal velmi trefný komentář editora internetového zpravodajského serveru The American Interest Adama Garfinkleho, který považuje zahraniční politiku Německa a EU za iracionální. Hovořil  jsem o něm již v Senátu a zopakuji jej. Podle Garfinkleho názoru nastane krize sociálního státu a multikulturní politice se ukáže pro Evropu jako sebezničující. EU se rozdělí na východní a západní část. Jak pozoruji dění, s předpovědí budoucnosti EU bych se nebál jít ještě dál. Garfinkel, mj. poradce bývalé americké ministryně zahraniční Condoleezze Rice, má pravdu. Německá kancléřka, Angela Merkel, učinila významný krok k rozpadu velké Evropy, u jejíhož vzniku stála idea o Panevropě. 

Úvahy mě vedou k apokalyptické myšlence a jen doufám, že evropská politika 21. století a vyspělé technologie nesvedou státy EU k ozbrojenému konfliktu. Nechtěl bych být v žádném případě takovým pesimistou. Evropská politická elita ovšem zatím nedokázala vymyslet nic jiného, než pohádku o povinných kvótách, které samy o sobě nic nevyřeší a jen budou eskalovat napětí mezi členskými zeměmi, realita tomu nasvědčuje. Co způsobí administrativní kvóty? Opravdu si bruselští úředníci myslí, že uprchlíky tímto způsobem udrží v jim přidělených zemích? Vždyť dokud bude v Evropě platit schengenský prostor, je volný pohyb osob jednou z největších výhod a zároveň pilířů, na kterých je postavena evropská integrace. Anebo Němci skutečně plánují, že budou denně a stále dokola vypravovat stovky vlaků a rozvážet uprchlíky do všech koutů světa?

Hledat řešení pro historicky největší krizi EU není vůbec jednoduché. Cílem by mělo být zajištění ochrany našich občanů, ale také kulturní, sociální a ekonomické integrity. A jaký mám recept?

1. Důrazně se vymezovat proti humanistům, kteří svými výroky zvyšují popularitu některým zájmovým organizacím. Je zapotřebí nemlčet a vyjadřovat se proti výrokům, kteří srovnávají dnešní uprchlickou krizi s osudem Čechů a Slováků v letech 1938, 1939 a 1968. Osobně některé takové výroky vnímám jako ztrátu poslední kapky soudnosti a zdravého rozumu. Vždyť jde o něco naprosto nesrovnatelného, neboť skutečný důvod migrace současných uprchlíků je až nadmíru jasný. Jde jim pouze o ekonomické benefity, lepší sociální zázemí a pohodlnější život ve státech s rozvinutým sociálním systémem. Copak by jinak odmítali obnošené oblečení, vyráběli si zbraně a vykřikovali, že se jim v zemích, do kterých se dostali, nelíbí? Českoslovenští emigranti prchali do západních zemí před praktiky totalitního režimu a se snem, že se jednou vrátí do svobodné a demokratické vlasti. V nových domovech byli pokorní, pracovití, respektovali nejen zákony, ale i místní zvyklosti. Na rozdíl od nich je většině současných uprchlíků politická situace v jejich zemi lhostejná a do své vlasti se nikdy neplánují vrátit.

2. Uzavřít hranice Evropy. Dávno nemůžeme v tomto ohledu vzhlížet k USA, ale měli bychom se inspirovat Austrálií, která má velmi dobrou zkušenost s ochranou své země před nelegální imigrací. Nelegální překročení státní nebo chcete-li evropské hranice, je nebo musí být trestným činem a podle toho se musí chovat všechny evropské represivní složky. Porušování zákona prostě nesmí být tolerováno. Uprchlík, neuprchlík – kdo nedodrží zákon, není v naší zemi vítaný.

3. Přijmout legislativní změny. Především bych akcentoval sociální, azylové, trestní a přestupkové předpisy. Cílem změn by mělo být zpřísnění azylového řízení, posílení možnosti ukládání trestních a správních sankcí omezujících pohyb na území ČR pro případ porušení zákonů země. V nespolední řadě samozřejmě  zakotvení speciálních pravidel pro přiznávání sociálních dávek přistěhovalcům.

4. Posílit policii i armádu a otevřít diskusi o domobraně. Nebál bych se uvažovat o zapojení kvalifikované ozbrojené veřejnosti (domobrany) či soukromých bezpečnostních agentur. V Rakousku nebo Švýcarsku je běžné, že mnohé ochranné role přebírají například myslivci, v jiných státech zase řadoví občané. S tím souvisí i řádné zabezpečení bezpečnosti v uprchlických táborech a zřízení azylových středisek, ve kterých se budou bedlivě zkoumat žádosti o udělení azylu.

5. Postavit sběrné tábory mimo Evropu. Zdůrazňovat stavění uprchlických táborů nikoliv v Evropě, ale v destinacích, odkud k nám uprchlíci míří, by mělo být alfou a omegou řešení krize. Tam mají svůj domov, tam je legitimní, aby jim mezinárodní společenstvo pomáhalo. Nevím, proč přenášíme odpovědnost cizích států na evropské země. Nazval bych to „panevropským komunismem“, jehož cílem je vyvést lidskou chudobu do Evropy. Je zřejmé, že uprchlické vlny budou pokračovat a azylanti za několik let pozvou do Evropy celé své rodiny.

6. Vyhlásit křižáckou válku Islámskému státu. Je nezbytné, aby se západní demokratické země spojily k novému křižáckému tažení proti Islámskému státu. Vedle ekonomických výhod jde uprchlíkům zjevně i o šíření náboženství, protože utíkají v mnohém i ze zemí, kde neprobíhá žádný konflikt. Kdyby tomu tak nebylo, žádali by o azyl v arabských zemích.  Dokud neutlumíme hlavní důvody, které zapříčinily dnešní migrační exodus, budeme pořád jen hasiči, kteří hasí roztroušená ohniska požáru.

Ivo Valenta, senátr Parlamentu ČR

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Světnička: Je mezi Leninem a Minářem rozdíl jen 100 let?

22:30 Světnička: Je mezi Leninem a Minářem rozdíl jen 100 let?

K prvnímu jsme byli roky "masírováni", ale ten druhý je o 100 let "zkušenější".