Letošní jaro a možná i léto bude na politické, ale i společenské scéně pořádně horké. Vedle vrcholné politiky zažil zásadní otřes i vrcholný fotbal. V uplynulých letech jsme tomuto sportu pomáhali na různých úrovních a tak nám není osud malých, ale i velkých fotbalistů, lhostejný. Český fotbal byl díky své dlouholeté zakonzervovanosti nakonec přiveden zásahem státních zástupců na křižovatku a bude jen na něm, kterým směrem se teď vydá.

Osobně nechci komentovat probíhající vyšetřování, protože mi to nepřísluší a také zatím dostupné informace dohromady nic nevypovídají. Co ale zřejmé je, že tento zásah přichází ve chvíli, kdy před českým fotbalem stojí valná hromada, která by měla rozhodnout o dalším směřování českého fotbalu. Nemyslím si, že v této situaci je celé hnutí připraveno zodpovědně celou situaci vyhodnotit a v časovém presu zvolit řešení, které by fotbal posunulo na tu nejlepší cestu. Navíc vnímám riziko zneužití nastalé situace některými ostřílenými „šíbry“, kteří jsou silní v zákulisí a podstatu fotbalu vidí v něčem úplně jiném, než je radost ze hry a emoce z vítězství.

Myslím si, že fotbalové hnutí potřebuje v danou chvíli především čas na vnitřní diskusi a vyprofilování silných kandidátů ochotných a především schopných převzít vůdčí roli. Současně ale nesmí být náš fotbal z této situace ochromen a paralyzován. Průběžně musí zajišťovat podmínky pro činnost tisíců především malých klubů a desetitisíců mladých lidí, kteří se věnují nejrozšířenějšímu sportu nejen u nás, ale i na celém světě. Přitom je ovšem třeba využít toho pozitivního, co se v poslední době podařilo pro sport i fotbal vybojovat.

Proto by bylo zřejmě nejefektivnějším řešením pověření vhodného krizového manažera, který by zajistil standardní fungování českého fotbalu ve všech jeho patrech a současně dal čas, prostor a podmínky pro diskusi tak, aby ta následná valná hromada mohla skutečně vyvést český fotbal z tunelu na světlo na té nejlepší cestě. 
  
Ivo Valenta
slovácký senátor