Vůbec se nedivím lékařům i zdravotním sestrám z „okresních“ nemocnic, že už mají plné zuby současného stavu, kdy k vůli dlouhodobému podfinancování malých nemocnic prostě nejsou peníze na odpovídající platy personálu, příchod nových personálních posil a kvalitní přístrojové zázemí, natož modernizaci nemocnic. Jednoznačným viníkem je přitom stát, který již 20 let přehlíží čím dál tím více se prohlubující diskriminaci plateb za zdravotní péči. Mnozí totiž ani nevědí, že dnešní pokřivený systém úhradových vyhlášek a proplácení lékařských výkonů od zdravotních pojišťoven doslova vykořisťuje malé krajské či městské nemocnice na úkor nemocnic v Praze, Brně či jiných velkých městech. A to se vůbec nebavím o specializovaných lékařských úkonech, které jsou realizovány např. ve fakultních nemocnicích. Bavím se o tom, že za ošetření zlomené ruky dostane nemocnice v Havířově nebo např. Uherském Hradišti několikanásobně (!) méně peněz od zdravotní pojišťovny, než kdyby tento úplně stejný lékařský výkon provedla nemocnice např. v Praze. To je přesně ten důvod, proč nemocnice v Havířově, resp. kraj jako její zřizovatel, nemá peníze na odpovídající platy lékařů, zdravotních sester a dalších zaměstnanců. Smutné je, že tento začarovaný kruh již začínají odnášet přímo pacienti z diskriminovaných regionů, pro které se tak začíná dramatickým způsobem snižovat kvalita a dostupnost zdravotní péče. A přesně proto jsem inicioval podání velmi tvrdé ústavní stížnosti proti systému plateb ve zdravotnictví, pod kterou se podepsalo celkem 48 senátorů a která konečně probudila také ministerstvo zdravotnictví k tomu, aby co nejdříve zastavila tuto nerovnost a připravila nový spravedlivý systém. Pacienti v celé České republice musí mít totiž nárok na stejnou zdravotní péči, o které nemůže rozhodovat to, jestli žijí v metropoli nebo na okraji republiky.